Jihoamerické léčivé byliny z Amazonie a Andské oblasti 

Peruánské  byliny z deštného pralesa  

 

 

česky
english
deutsch

 

Zdravotní potíže

k jejichž léčbě se bylinky používají v Jihoamerické etnomedicíně. Řazeno abecedně

Hledat

Manayupa 

Velká očistná kúra

Flor de Arena 

Hercampuri

   

Agracejo

Canchalagua

 Flor blanca

   

Sanguinaria

DETOXIKACE LÉČIVÝMI ROSTLINAMI

Tyto byliny můžete také objednat a koupit  v e-shopu  Zdraví z Amazonie

Dr. Oscar Villavicencio Vargas. Ex-prezident Peruánské společnosti pro doplňkové a alternativní medicíny (Sociedad Peruana de Medicina Altrenativa y Complementaria - SPEMAC). Docent Programu národní doplňkové medicíny socálního zabezpečení (Programa Nacional de Medicina Complementaria del Seguro Social – ESSALUD)

           

            Pod vyčištěním nebo detoxikací se rozumí jev, kdy dochází k promíchání, uvolnění a odstranění toxinů z organismu nebo jinak řečeno nové uspořádání způsobené různými přírodními podněty. Mnoho z těchto toxinů se nahromadí během let v našem organismu a nakonec vedou k řadě nemocí. Dokonce nespecifické symptomy, které neodpovídají konkrétním onemocněním, mohou být projevy otravy nebo známky, že tělo je intoxikováno. Proto máme osoby, které trpí nespavostí, únavou, brněním a vyrážkami na těle, hořkostí a kyselostí v ústech, bolestmi hlavy, mají skvrny hyperchromické a hypochromické v obličeji a na těle, trpí pálením žáhy a mnoha symptomy, které tvoří denní náplň lékařům, někdy skeptických.

            Toxiny mohou mít dva původy: vnější a vnitřní. Vnějšího původu jsou ty, které pronikají do našeho organismu prostřednictvím dýchání (toxiny z komínů továren, vozidel, cigaret atd.), prostřednictvím kůže a sliznic (barvy, insekticidy atd.) a zažívacím traktem (nestravitelné, kontaminované nebo zkažené potraviny a nápoje, s dochucovadly, preservanty, umělými barvivy, příliš vysokým obsahem živočišných bílkovin, alkohol, léčiva atd.).

            Toxiny původu endogenního nebo vnitřního jsou látky vytvořené v našem vlastním organismu. Mohou souviset s některými nemocemi, infekcemi, jako břišní tyfus, hepatitida atd., a metabolickými onemocněními, jako diabetes mellitus (úplavice cukrová), urémie a další. Stejně tak je velmi častý výskyt toxinů vzniklých napětím, stresem, úzkostí, depresí, násilnou reakcí, která produkuje vysoké množství adrenalinu, serotoninu, imipraminu atd., jako se stává při chronickém únavovém syndromu, kde existuje přehnaný stimul na dřeni nadledvin, což vede k neustálé produkci velkého množství adrenalinu a noradrenalinu.

           

            Psychoneuroimunologie prokázala důležitost psyho-emocionálních vztahů s fyzickým stavem jedince, to vedlo k vědeckým debatám Ciencias de la Conciencia (Věda vědomí); relaxační terapie, biofeedback, psyhofyziologická regulace, diagnostické a terapeutické snímky nebo kreativní myšlení atd.

            K detoxikaci organismus využívá složitý systém reakcí v závislosti na jeho vedení a regulaci. Spoléhá se na orgány a struktury, které jsou známy svou čistící funkcí, jako játra, ledviny, střeva, kůže, sliznice a plíce, nesmíme zapomenout, že samo tělo vybere nejvhodnější orgán pro splnění důležitých funkcí, snaží se najít rovnováhu s jeho okolím a vhodné zvládnutí toxinů, též s ohledem na jeho vlastní stav. Z tohoto důvodu rostliny sloužící k detoxikaci uvedou v činnost "nové uspořádání" toxických odpadů obvyklými prostředky. Na prvním místě prostřednictvím moči, z tohoto důvodu mají tyto rostliny diuretické vlastnosti a zklidňují záněty močových cest s tou výhodou, že většina z nich nezpůsobuje tolik ztrátu draslíku, jako se stává s léky na chronickou intoxikaci, což vysvětluje Hippokratovo učení, kde tvrdí, že "neexistuje zdravý s nemocným žaludkem ani nemocný se zdravým žaludkem". Kůže se stává "třetí ledvinou", umožňuje uvolňování toxinů skrz kožní vyrážku a sekrety, které se vylučují a uvolňují občas samovolně.

            V detoxikační fytoterapii existují rostliny, které mají specifický účinek na orgán nebo systém, ale převážně působí na několika systémech. Dále odkazujeme na vybrané rostliny nejčastěji užívané v lékařské praxi.

Desmodium mollicum (manayupa)

            Je to runamanayupana, což znamená „muž, který může vyprávět o svých schopnostech“, také je znám pod jménem „pata de perro“ (psí tlapa), „pega pega“ a v kečua „allco pachaque“. Je to malá bylina z čeledi bobovitých, růžových květů a roste ve výšce mezi 2 000 a 3 000 metry. Má čistící účinky, především na ledvinový systém, je to exelentní diuretikum a pomáhá zmírnit otok močových cest, také pomáhá zmenšit otok sliznic, zejména trávicího traktu, proto se obvykle užívá v případech akutní a chronické gastritidy. Díky obsahu steroidů a organických kyselin působí protizánětlivě. Používá se v případě intoxikace léčivy. Fytochemické studie a anafylaktický test na citlivých morčatech potvrzuje, že významně snižuje projevy anafylaktického šoku. Zřejmě jejich antialergické vlastnosti mají ochranné účinky na stěny žírných buněk, a zabraňují výstupu histaminu. Užívá se odvar z listů a stonku, 20 - 30 g. Vaří se*) v jednom litru vody po dobu 5 minut, litr odvaru  se podává ve 2 nebo 3 dávkách za den.

Tiquilia paranychoides (flor de arena – písečný květ)

            Také je známá pod jménem té indio (indický čaj) nebo hierba blanca (bílá bylina), je to rostlina z čeledi brutnákovitých, s velice malými bělavými květy. Roste v macrotermickém podloží, především na březích řek (nížinná džungle Loreto – Ucayali). Rostlina čistí systém nervových žláz, působí jako mírné diurétikum a má uklidňující účinek. Odstraňuje přebytek kyseliny močové v krvi, často způsobené nadměrnou konzumací živočišných bílkovin. Také se používá v případech močové artritidy. Používá se v případech otravy jídlem. Vaří se*) odvar z listů, 5 g v litru vody, litr vody se podává ve 3 až 4 dávkách za den. Uvádí se otrava při požití více jak 15 g.

Berberis vulgaris (agracejo)

            Je známa pod názvem coralitis, arlo nebo cetinera. Je to kosmopolitní rostlina z čeledi dřišťálovitých. Její plody jsou malé podlouhlé černo-namodralé bobule kyselé chuti, rostou na větvích jako vinné hrozny. Tato rostlina roste jako větvička, dorůstá do výšky od 2 do 3 metrů, má lesklé ostnaté listy a žluté květy. Typický je pro ni vápenatý a hornatý terén, zahrnuje více než 50 druhů.

            Hlavní účinnou složkou je alkaloid berberin a palmatine. Navíc obsahuje kyseliny zoledronové, pryskyřice, zejména z kůry z kořenů, taktéž vitamín C, taniny a hořké látky, antiflogistika a antipyretika. Rostlina čistí žlučník, aktivuje metabolismu, obsahuje účinné látky choleretic a cholagoga. Chrání žaludeční sliznici, navíc pomáhá při nadýmání. Používá se v případě žlučníkových kamenů, zánětech a střevních infekcích bakteriálního a virového původu. Kůra z kořenů slouží jako diuretikum, výluh z bobulí snižuje horečku a odvar má projímací účinky. Užívá se odvar vařený*) z listů, 20 - 30 g v jednom litru vody po dobu pěti minut a pije se před jídlem.

Gentianella alborosea (Hercampuri)

            Rostlina z čeledi hořcovitých známá jako té amargo (hořký čaj), té de Chavín (čaj z Chavín). Je to rostlina čistící játra, má účinné látky choleretic a colagogo a hypoglykemické účinky. Klinické zkušenosti potvrzují snížení cholesterolu, je také velkým regulátorem látkové přeměny tuků, proto se jí využívá v případech exogenní obezity. Vaří se*) odvar z 15 až 30 g. V jednom litru vody po dobu 5 minut a pije se 3 krát denně.

Schkuria pinnata Var. Octoristata (Canchalagua)

            Jednoletá rostlina, která roste mezi 2 500 a 5 000 metry nad mořem v peruánské vysočině. Obsahuje steroidy, flavonoidy a triterpenoidy, které ji propůjčují její protizánětlivé vlastnosti; kromě toho je považována za rostlinu čistící krev, užívá se při zánětech kůže, především u akné vulgaris, protože je regulátorem hormonů a tuků. Též se vaří*)  odvar z 15 až 30 g v jednom litru vody po dobu 5 minut a pije se třikrát denně.

Buddleja incana (flor blanca – bílý květ)

            Známá pod jménem álamo, quisoar, colle, quishuara nebo safrán. Roste v andské oblasti. Čistí gynekologický systém, má účinnost při počínajícím vaginálním výtoku, buď bakteriálního původu či mykózy (kandidóza). Farmakologické studie prokázaly, že obsahuje složení estrogenů, neboť vyvolává formování profilerační fáze endometriálního menstruačního cyklu děložní sliznice u králíků. Stejně tak lehce působí při stimulaci menstruace. Má vliv na hyperchromické skvrny na obličeji. Také má lokální užití, uplatňuje se v dermato-kosmetice. Obvykle se vaří*) listy a stonek, 15 - 30 g v jednom litru vody po dobu pěti minut. Pije se 3 - 4 krát za den.

Alternanthera iresine (sanguinaria)**)

            Známá také jako sanguisorba, je to plíživá rostlina z čeledi laskavcovité, načervenalého stonku, kopinatých listů a malých bílých květů, roste planě v městských parcích. Čistí krev, podporuje regulaci krevního tlaku a obvykle se užívá při onemocnění cév, jako křečových žil dolních končetin. Užívá se odvar*)  z listů a stonku, z 15 - 30 g. Vaří se v litru vody po dobu pěti minut. Pije se 3 krát denně.

*) Jiné etnomedicinální zdroje v hojném počtu odkazují na způsobe přípravy pouze nálevem, rozdíl mezi nálevem a odveram můžete najít na stránce věnované tradiční přípravě bylin ZDE

**) Zde došlo k určité neshodě s botanickým systémem a dr. Villavicencio Vargas užil mylně dva rodové názvy Alternanthera spp. aIresine spp., nicméně po konzultaci s dr. Elena Li Pereyrou bylo určeno, že se jedná o druh známý pod jménem chupasangre či sanguinaria (Oenothera  rosea , nebo také O. multicaulis )

            Existují další rostliny sekundarního užití, jako Bidens pilosa (amor seco), Adianthum poiretti (culantrillo de pozo), Ephedra andina (pinco pinco), Tessaria integrifolia (pajarrobo), Franseria artemisoides (marco), el palo de huaco, ještě bez botanické klasifikace, z regionu Grau v severním Peru, vlastnostmi velmi podobné rostlině hercampuri (Gentianella alborosea). Jako preventivní opatření se doporučuje pročistit se nebo detoxikovat pravidelně, ale rozumnější je mít vyvážené stravovací návyky a celkový životní styl, dobrou fyzickou konstituci a méně znečištěné životní prostředí, takto méně radikální by mohlo být pročištění. V závislosti na stupni intoxikace trvající nebo se opakující by měl být i očistný cyklus. V případě výskytu nežádoucích účinků na nějakou rostlinu se doporučuje přestat ji užívat.

           

            Dále uvádíme tři možnosti různých kombinací, které je možné provést v souladu s odpovídajícími potřebami a individuální tolerancí:

a)         Půlroční cyklus 42 dnů

1. Desmodium mollicum (Manayupa)      14 Dnů
2. Tiquilia paranychoides (Flor de arena)   14 Dnů
3. Gentianella alborosea (Hercampuri)        14 Dnů

          

b)        Roční cyklus 60 dnů

1. Desmodium mollicum (Manayupa)     15 Dnů
2. Tiquilia paranychoides (Flor de arena)       15 Dnů
3. Berberis vulgaris (Agracejo)         15 Dnů
4. Gentianella alborosea (Hercampuri)            15 Dnů

           

c)         Roční cyklus 70 dnů

1. Desmodium mollicum (Manayupa) 10 Dnů
2. Tiquilia paranychoides (Flor de arena)     10 Dnů
3. Berberis vulgaris (Agracejo)       10 Dnů
4. Gentianella alborosea (Hercampuri)     10 Dnů
5. Schkuhria octoristata (Canchalagua)         10 Dnů
6. Buddleja incana (Flor blanca)           10 Dnů
7. Alternanthera iresine (Sanguinaria)        10 Dnů

         

Copyright © 2014 ORO VERDE s.r.o. ,Oro Verde s r.o. zapsaná v Obchodním rejstříku u Městského soudu v Praze odd. C vložka 71587

-