![]() |
|
![]() |
![]() |
||
Jihoamerické léčivé byliny z Amazonie a Andské oblastiPeruánské byliny z deštného pralesa |
|
||||
Zdravotní potíže
k jejichž léčbě se bylinky používají v Jihoamerické etnomedicíně. Řazeno abecedně

![]() |
Canchalagua |
galerie Canchalagua |
Čeleď: Asteraceae (hvězdicovité) Rod: Schkuria Druh: pinnata (Lam.) Kuntze ex Thell.
Nativní názvy: escoba de anisillo, karatataraku putsutiri (purépecha), tacote. kanchalagua, piqui pichana, kanchlawa, kuti pichaňa
Používaná část rostliny: nadzemní část rostliny, stonky s listy a květy (Herba schkuhriae)
Domorodé užití v tradiční jihoamerické etnomedicíně při:
-
léčbě jaterních a žlučníkových obtíží
-
regulaci menstruace
-
celkové očistě organismu ( v kombinaci s dalšími bylinami)
-
léčbě kožních skvrn
|
|
| Tuto bylinu můžete také objednat a koupit v e-shopu Zdraví z Amazonie |
Popis:
Rostlina dorůstající výšky až 50 cms, nenápadného vzhledu, připadá jako suchá (vysušená) bohaté květy jsou velmi malé a téměř neviditelné. Obecně se vyskytuje na svazích a stráních, v houštinách i v blízkosti zemědělských usedlostí. Výskyt ve výškách do 3800 m.n.m.. Weberbauer popisuje rod Schkuhria typicky se vyskytující na horských hřebenech a ve středním pásmu východní části Kordiller. Toto také popisuje Herrera, který upozorňuje na možnost záměny s chilským druhem Schkuhria octoaristata, též nazývaným „kanchalagua“.
V herbální medicíně domorodých kmenů je využívána především k regulaci menstruace, při špatném zraku, jako celkové depurativum, při jaterních a žlučníkových obtížích, pro očistu skrvn na kůži, při malárii a žluté zimnici a k potírání ran a poranění (v kombinaci s jinými bylinami).
Bylina je popisována ve 3 díu mexického lékopisu. Udáván je její spasmolytický účinek.
Dostatečné fytochemické údaje nejsou publikovány, nicméně přítomnost polyinů a laktonů nabádá před možností fotodynamického a alergenního působení drogy u zvláště citlivých jedinců.
Kontraindikace:
Nejsou popisovány
Vedlejší účinky:
Možnost fotodynamického a alergického projevu u zvláště citlivých jedinců.
Tradiční etnomedicinální léčebný předpis:
Nepravidelná menstruace, jaterní obtíže, skvrny na kůžinebo pro celkovou očistu krve, celá nadzemní část rostliny, připravit nálev 5 gramů na litr vody, popíjet 3x denně šálek
Bližší informace se můžete dozvědět na stránkách o standartních přípravách bylinek.
Fytoterapeutické vlastnosti:
Emenagogní (podporující menstruaci), depurativní, antiseptický, hepatoprotektivní, lipoprotektivní
Fytochemické složení:
Labdenové deriváty, germakrenolidy, elematrienolidy, thiarubrin A, deriváty ursanu
Zdroj:
Diccionario enciclopedico de plantas utiles del Perú, BRACK EGG A., CBC – Centro de Estudios Regionales Andinos «Bartolomé de Las Casas» , Cuzco, Perú, 1999 , ISBN 9972-691-21-0 Jihoamerické léčivé rostliny a jejich užití středoevropskou populací, DORAZIL M., ZF MENDELU, Lednice na Moravě, 2007
Plantas medicinales utiles en el Surandino del Perú, ROERSCH C., VAN DEN HOOGTE L., Koeltz Scientific Books, Königstein, Germany, 1998, ISBN 3-87429-369-67-2
Vocabulario de los nombres vulgares de flora peruana, SOUKUP J. SDB, Editoria Salesiana, Lima, Perú, 1975
Copyright © 2014 ORO VERDE s.r.o. ,Oro Verde s r.o. zapsaná v Obchodním rejstříku u Městského soudu v Praze odd. C vložka 71587












.jpg)
