Nativní názvy:

Yerba blanca.

Používaná část rostliny:

Celá nadzemní část rostliny (Herba tiquilliae).

Domorodé užití v tradiční jihoamerické etnomedicíně při:

• detoxikaci organismu
• ochraně cévní stěny
• ochraně a očistě jater
• ochraně a očistě ledvin
• snižování hladiny kyseliny močové v krvi
• redukci obezity

Popis:

Bylina rostoucí v Andách, Flor de Arena patří v herbální medicíně k nejčastěji doporučovaným. Surovinou užívanou ve fytoterapii je rozpadavé květenství byliny, která nese latinské pojmenování Tiquilla paronychioides (Phil.) A. T. Richardson. Její listy jsou oválné, květy sdružené do hroznů. Mladé výhonky a listy jsou pokryty jemným chmýřím. Čerstvá droga je šedá, bez zápachu. Sklizeň se provádí z divoce rostoucích kultur. O obsahu aktivních složek existuje velice málo informací a aplikace rostliny je založena převážně na tradicionálním použití a zkušenostech obyvatel Peru, stejně jako na doporučeních odborných fytoterapeutů z oblasti And.

Vzhledem k rostoucímu zájmu o rostlinu v současné Evropě má studie za cíl stanovit její přesné chemické složení a potvrdit již dříve vyvozené závěry, týkající se léčebných účinků. Ukazuje se, že pozorování prováděná generacemi peruánských fytoterapeutů byla přesná. Recepty používané v andském tradičním lékařství se shodují se závěry, které byly učiněny v rámci současných fytochemických studií. Podrobná analýza flor de areny v čerstvém stavu byla provedena ve Výzkumném ústavu léčivých rostlin v Poznani, Polsko.

Studie zahrnuje:

• Stanovení čistoty (látkový úbytek po sušení, další části rostliny, organické a minerální nečistoty)
• Rozbor tukových frakcí s ohledem na mastné kyseliny a obsah steroidních sloučenin
• Chromatografická studie zaměřená na flavonoidové sloučeniny, polyfenolové kyseliny a steroidní sloučeniny
• Stanovení obsahu flavonoidových sloučenin a polyfenolových kyselin
• Zjištění přítomnosti alkaloidů, zvláště pak pyrrolizidinu
• Rozbor minerálních složek a vodného extraktu v surové droze
• Stanovení kritické toxicity vodného extraktu
• Stanovení hladiny chemického znečištění v surové droze

Provedné fytochemické a toxikologické studie Flor de Areny (Tiquilia paronychioides (Phil.) A. T. Richardson – květenství) jsou prvními studiemi tohoto typu v Polsku, které jsou zaměřeny na tuto rostlinu. Současná dostupná literatura neobsahuje údaje o chemickém složení a toxicitě rostliny. Proto jsou uskutečněné studie průkopnickou prací s charakterem základního výzkumu.

Fytochemické studie byly provedeny na následujících extraktech, připravených dříve ze surového materiálu: hexan, methanol, ethanol, oktan a vodní roztok. Jelikož se doporučuje používat bylinu většinou ve formě vodně-alkoholového roztoku nebo vodního nálevu, byl vodní roztok zkoumán obzvláště pečlivě.

Chromatografické studie řízená TLC-metodou (tenkovrstvou chromatografií) ukázala ve vodních a alkoholových extraktech přítomnost flavonoidových sloučenin (quercetin, rutosid a hyperosid) a polyfenolových kyselin (kyselina rozmarýnová a kávová). Přítomnost kyseliny rosmarýnové byla potvrzena kvalitativní a kvantitativní zkouškou HPLC-metodou (vysokoúčinná vodná chromatografie).

Kromě TLC-metody byly provedeny studie ke zjištění přítomnosti steroidních sloučenin. Zkoumané alkoholové a vodné roztoky prokázaly přítomnost ß-sitosterol, campesterol a stigmasterol. Kvalita a kvantita výskytu byly ověřeny plynovou chromatografií a metodami látkové spektometrie (GC/MC). Profil a obsah sterolových složek jsou uvedeny v tabulce.

Profil mastných kyselin obsažených ve flor de arena a jejich obsah v tukových frakcích jsou uvedeny v následující tabulce. (Písmeno C a čísla představují počet uhlíkových atomů a nenasycených vazeb v částici kyseliny).

Celkový obsah nasycených mastných kyselin v tukové frakci je 19,52%, zatímco mastných nenasycených je 71,11%, což svědčí o velice prospěšném poměru.

Zkoumaná čerstvá droga Tiquilia paronychioides (Phil.) A. T. Richardson patří do čeledi brutnákovitých (Boraginaceae). Je známo, že čerstvá surovina z rostlin této čeledi obsahuje zdraví škodlivé pyrrolizidinové alkaloidy. Proto byla zvláštní pozornost věnována možnému výskytu těchto složek ve flor de arena. Avšak lékopisný test přítomnost těchto sloučenin vyloučil. Dodatečná studie byla provedena metodou tenkovrstvé chromatografie a Reodrovými resp. Mattocksovými kvantitativními metodami. Žádná z těchto metod nevyšla pozitivně. Studie extraktů tenkovrstvou chromatografií ve srovnání s extrakty z čerstvého materiálu obsahujícího tyto sloučeniny neprokázala jejich přítomnost ve zkoumané čerstvé droze. Výše popsané metody neprokázaly pyrrolizidinové alkaloidy ve zkoumaném vzorku flor de areny.

Obsah makro- a mikroelementů byl stanoven s ohledem na jejich nutriční hodnotu. Výzkum byl proveden jak s čerstvým materiálem, tak s vodním extraktem. Získané výsledky jsou uvedeny v tabulce.

Pro čerstvou drogu je charakteristické – jak lze vidět z výše uvedených zjištění – vysoký obsah vápníku a železa. Analýza vodného roztoku ukazuje na schopnost přechodu těchto prvků do roztoku, který se užívá ve formě nálevu.

Stanovení kritické toxicity bylo provedeno také s ohledem na vodní extrakt získaný z flor de areny, který bývá předepisován fytoterapeuty, obvykle ve 24-hodinových dávkách: 1 litr vodního extraktu z 3,5 g čerstvého materiálu. Vodní extrakt byl usušen s výnosem 7 g sušeného extraktu na 100 g čerstvé suroviny. Studie o kritické toxicitě sušeného vodného roztoku byla uskutečněna na krysách aplikací do žaludku. Hodnota LD50 (LD50 – dosis letalis50 – znamená takovou dávku látky, která usmrtí 50 % pokusných živočichů) byla vyšší než 15g/kg BM (g/kg BM představuje gramy na kilogram tělesné hmoty), z toho vyplývá, že vodní extrakt Flor de Areny je prakticky pro člověka neškodný. Je třeba zmínit, že 15 g sušeného vodného extraktu se rovná kolem 215 g čerstvé látky. Tzn. že člověk by musel požít naráz téměř 215 g květenství flor de areny, aby se projevil škodlivý účinek.

Čerstvá surovina z flor de areny byla zkoumána ve vztahu k možným poškozením lidského zdraví. Zkoumaný materiál splňuje nároky kladené ze strany doplňků stravy pro dospělé. Určený obsah znečištění, který zbyl po rostlinné ochraně, nepřesahuje povolené normy.

Krátká charakteristika zmiňovaných složek v čerstvém materiálu a jejich vliv na lidské zdraví je uveden níže.

Kyselina rozmarýnová má protizánětlivé, antivirové a antioxydační vlastnosti.

Kyselina kávová působí bakteriostaticky, protizánětlivě a jako hepatoprotektivum.

Přítomnost quercetinu s obdobnými vlastnostmi zvyšuje tento účinek – především schopnosti antioxydační, protizánětlivé, hepatoprotektivní, stejně jako mírně hypoglykemické, antikoagulační, také zmírňuje negativní dopad radioterapie.

Rutosid je cennou rostlinou složkou díky svým antioxydačním a cévy ochraňujícím vlastnostem.

Hyperosid má kromě protizánětlivého účinku ještě močopudné vlastnosti (což podporuje čištění těla).

Přítomné steroly také zesilují protizánětlivé vlastnosti čerstvé drogy. Dále působí protihorečnatě a podporují léčbu zánětu prostaty. Mastné kyseliny pozitivně ovlivňují stav pokožky, ochraňují cévní stěny a podporují hospodaření s lipidy.

Nesmírně hodnotné nenasycené mastné kyseliny jako např. kys. α-linolenová se účastní tvorby protizánětlivých mediátorů v lidském těle. Blahodárné účinky železa a vápníku na lidské zdraví jsou samozřejmé a jejich výskyt ve flor de areně je podstatný. Všechny skupiny sloučenin obsažených v čerstvé flor de areně mají doloženou a dobře známou, různorodou biologickou aktivitu.

Pro své vlastnosti může prospěšně ovlivňovat proces „čištění těla“ či jinými slovy detoxikace.

Katarzyna Zurowska, Pharm. D., M. Sc.

Založeno na fytochemickém a toxikologickém stanovení složení čerstvé suroviny Flor de Arena provedeného pod vedením Dr Alina Mcisz z Výzkumného ústavu léčivých rostlin v Poznani, Polsko.

To, že bylinka opravdu neobsahuje pyrrolizidinové alkaloidy jsme prověřovali i my na VŠCHT v Praze – zde se můžete podívat na protokol.

Kontraindikace:

Nejsou popisovány.

Vedlejší účinky:

Nejsou popisovány.

Tradiční etnomedicinální léčebný předpis:

Celková očista organizmu, zlepšení funce jater, ledvin a metabolizmu, užívá se celá nadzemní část rostliny, nálev se připravuje v poměru 5 gramů na litr vody, popíjí se 3x denně šálek.

Bližší informace se můžete dozvědět na stránkách o standartních přípravách bylinek

Fytoterapeutické vlastnosti:

Antivirový, antibakteriální, antiflogistický, antioxidační, bakteriostatický, detoxikační, diuretický, hepatoprotektivní, pozitivně ovlivňuje stav pokožky, ochraňuje cévní stěny a podporuje hospodaření s lipidy.

Fytochemické složení:

Flavonoidní sloučeniny (quercetin, rutosid a hyperosid) a polyfenolové kyseliny (rozmarýnová a kávová), ß-sitosterol, campesterol a stigmasterol, kyseliny laurová, myristová, pentadekanokarboxylová, pentadekanokarboxylová, palmitová, oleopalmitová, stearová, oleicinová, elaidinová, linoleová, a-linolenová, arachidonová, arachidonová, behenová a ignocerová, Ca, Mg, K, Na, Cr, Cu, Fe, Mn, Se, Zn.

Zdroj:

• De Salvia y Toronjil – Guía de Medicina Natural para la Salud de la Mujer, VARGAS L., VARGAS R., NACCARATO P., Ed. Gráfica Bellindo, Lima, Perú, 1995
• Jihoamerické léčivé rostliny a jejich užití středoevropskou populací, DORAZIL M., ZF MENDELU, Lednice na Moravě, 2007
• Fytochemická studie Tiquilia paronychioides A.T.Rich., ŹUROWSKA K., Research Institute of Medicinal Plants, Poznaň, Polska, 2002
• Vocabulario de los nombres vulgares de flora peruana, SOUKUP J. SDB, Editoria Salesiana, Lima, Perú, 1975
• Ziololecznictwo amazońskie i andyjskie, ŹUROWSKA K., TowerPress, Gdańsk, Polska, 2001, ISBN 83-87342-41-6