Nativní názvy:

Escoba de anisillo, karatataraku putsutiri (purépecha), tacote. kanchalagua, piqui pichana, kanchlawa, kuti pichaňa.

Používaná část rostliny:

Nadzemní část rostliny, stonky s listy a květy (Herba schkuhriae)

Domorodé užití v tradiční jihoamerické etnomedicíně při:

• léčbě jaterních a žlučníkových obtíží
• regulaci menstruace
• celkové očistě organismu ( v kombinaci s dalšími bylinami)
• léčbě kožních skvrn

Popis:

Rostlina dorůstající výšky až 50 cms, nenápadného vzhledu, připadá jako suchá (vysušená) bohaté květy jsou velmi malé a téměř neviditelné. Obecně se vyskytuje na svazích a stráních, v houštinách i v blízkosti zemědělských usedlostí. Výskyt ve výškách do 3800 m.n.m.. Weberbauer popisuje rod Schkuhria typicky se vyskytující na horských hřebenech a ve středním pásmu východní části Kordiller. Toto také popisuje Herrera, který upozorňuje na možnost záměny s chilským druhem Schkuhria octoaristata, též nazývaným „kanchalagua“.

V herbální medicíně domorodých kmenů je využívána především k regulaci menstruace, při špatném zraku, jako celkové depurativum, při jaterních a žlučníkových obtížích, pro očistu skrvn na kůži, při malárii a žluté zimnici a k potírání ran a poranění (v kombinaci s jinými bylinami).

Bylina je popisována ve 3 dílu mexického lékopisu. Udáván je její spasmolytický účinek.

Dostatečné fytochemické údaje nejsou publikovány, nicméně přítomnost polyinů a laktonů nabádá před možností fotodynamického a alergenního působení drogy u zvláště citlivých jedinců.

Kontraindikace:

Nejsou popisovány

Vedlejší účinky:

Možnost fotodynamického a alergického projevu u zvláště citlivých jedinců.

Tradiční etnomedicinální léčebný předpis:

Nepravidelná menstruace, jaterní obtíže, skvrny na kůži nebo pro celkovou očistu krve, celá nadzemní část rostliny, připravit nálev 5 gramů na litr vody, popíjet 3x denně šálek.

Bližší informace se můžete dozvědět na stránkách o standartních přípravách bylinek.

Fytoterapeutické vlastnosti:

Emenagogní (podporující menstruaci), depurativní, antiseptický, hepatoprotektivní, lipoprotektivní

Fytochemické složení:

Labdenové deriváty, germakrenolidy, elematrienolidy, thiarubrin A, deriváty ursanu

Zdroj:

• Diccionario enciclopedico de plantas utiles del Perú, BRACK EGG A., CBC – Centro de Estudios Regionales Andinos «Bartolomé de Las Casas» , Cuzco, Perú, 1999 , ISBN 9972-691-21-0
• Jihoamerické léčivé rostliny a jejich užití středoevropskou populací, DORAZIL M., ZF MENDELU, Lednice na Moravě, 2007
• Plantas medicinales utiles en el Surandino del Perú, ROERSCH C., VAN DEN HOOGTE L., Koeltz Scientific Books, Königstein, Germany, 1998, ISBN 3-87429-369-67-2
• Vocabulario de los nombres vulgares de flora peruana, SOUKUP J. SDB, Editoria Salesiana, Lima, Perú, 1975