Synonyma :                         Mauritia minor Burret, M. sagus Schult.&Schult.f., M. setigera Griseb&H.Wendl. , M. sphaerocarpa Burret, M. vinifera Mart., Saguerus americanus H.Wendl.

Nativní názvy :   Aguaje, moriche, ité, ita, buriti (Brasil), muriti, canangucho (Colombia)

Použitá část rostliny :       plod                     

Popis :

Palma aguaje (domorodými názvy aguaje, moriche, morete, palm ité, buriti) je jednou z nejvyužívanějších víceúčelových palem deštného tropického lesa Jižní Ameriky. Preferuje trvale či alespoň periodicky zaplavené lokality, většinou se zde vyskytuje v hájích a porostech, které se nazývají aguajal (čti aguachal). Roste volně, vzhledem ke své oblíbenosti bývá velmi často pěstována. V produktivním věku, který nastupuje 7-8 rokem života palmy se sklizeň pohybuje mezi 20-28 tunami z hektaru za rok, přičemž životnost palmy se pohybuje kolem 45-50let. Mezi domordoci Amazonie je velmi oblíbena a v úctě, ne nadarmo ji nazývají „posvátnou palmou života“.
Jedná se o polygamně dvoudomý strom z čeledi arekovitých (obvykle označované jako palmy), tedy vytváří oddělené jedince se samčími, samičími nebo také bisexuálními květy. Koruna je kulovitá, v přirozených podmínkách dorůstá obvykle výšky 10-30 m, nezřídka ale také až 60 m. Kmen je rovný, sloupovitý, hladký barvy bělavě šedé ve spodní a nazelenalé ve vrchní části, s nevýraznými kroužky po opadaných listech, průměru 35 – 60 cms. Primární kořeny rostou do hloubky 60 cm a následně se větví horizontálním směrem až do 40 m délky. Vedle toho tvoří sekundární nadzemní pneumatomorfní kořeny, které umožňují výživu v hydromorfních podmínkách.
Z vrcholu kmene vyrůstá na obloukovitě prohnutých řapících 10-20 dlanitě zpeřených, 5 až 6 metrů dlouhých listů. Hluboce rýhovaný řapík tmavozelené barvy dorůstá délky až 4 m. 1-2 metry dlouhé vřeteno listu je rozděleno na 110 – 130 úzkých čepelí na vrchní straně tmavozelené a na spodní straně světlezelené barvy. Čepele listů jsou na konci rozdvojené, což vytváří prostorový dojem.
Samčí i samičí květenství mají stejnou velikost a tvar, jsou interfoliární, (tzn. vyrůstají z paždí dřevěných listenů). Tvoří 25-40 bočních větví a dorůstají délky 2-3 metrů. Z koruny stromu takto vyrůstá 2-8 květenství.
Trojčetné květy jsou relativně nevelké, samčí výrazně větší 10 x 7 mm, vyrůstající v párech, oproti tomu samičí květy délky pouhé 2 mm. Opylování je zajištěno převážně hmyzem, včelami, občas dochází i k opýlení větrem. Mimo dobu kvetení není možné rozlišit samčí a samičí jedince.
Plod je variabilní kulovitá nebo elipsoidní jednosemenná peckovice (podobná slepičímu vejci) délky 5-7 cms a průměru 4-5 cms, vážící 40 až 85 gramů.  Vnější vrstva (epikarp) je šupinatá, tvrdá, tmavě červené až hnědé barvy. Střední vrstva (mezokarp), je škrobově olejnatá, žluté, žlutooranžov až načervenalé barvy, jen 4 až 6 mm tlustá. Tato vrstva je jedlá. Tvoří 10-21% váhy plodu. Vnitřní vrstva (endokarp) obalující přímo pecku je blanitá. Pecka je velmi tvrdá a tvoří 40-44,5% váhy plodu. Z jednoho květenství se vyvine hroznovité plodenství, které váží až 40 kg. Jeden strom takto v průměru urodí 100-200 kg plodů ročně.  Stromy začínají plodit přibližně 8 rokem a produktivní věk je mezi 40-50 lety.
Svým habitatem se řadí mezi kosterní dřeviny vyššího středního patra tropického deštného lesa. Palmu a mnohočetnost užití popsal již roku 1846 český botanik J.S.Presl, „Ten samotný strom živí na výtoku Orinoka řeky nepodmaněný národ guaranský, který uměle zná roztahovati s jednoho kmene na druhý rohože udělané ze žil téhož stromu, pomocí nich za času deštivého, když delta té řeky jest zatopená, žijí jako opice na vrcholech stromů. Tyto vysuté příbytky jsou dílem pokryty hlínou. Ženy na nich rozdělávají oheň k potřebám domácím, a putující po řece nočního času se plavě, vidí do veliké výšky plameny se míhati.“  Toliko slova českého botanika, jemuž botanické exempláře ze svých cest po Amazonii zasílal přítel, rodák z Plas na Plzeňsku, Berchtold von Ungarschütz.

Ke konzumaci se užívá plod, konkrétně jeho dužina. Ačkoli není jednoduché odstranit šupinatou slupku podobnou skořápce bez poškození jen pár milimetrů silné dužiny, plody aguaje jsou u domorodců velmi oblíbené. Odhaduje se, že jen v peruánském městě Iquitos (asi 400 000 obyvatel) se jich konzumuje měsíčně okolo 20 tun.
Vyhledáván je především ženami, které mají zkušenost s působením plodů na formaci ženské postavy. Díky obsahu fytoestrogenů totiž dochází k harmonizaci hladiny ženských pohlavních hormonů a to se projeví nejen na správné disribuci podkožního tuku, takže plod „formuje“ ženskou postavu do ladných křivek.
Různé studie prokazují a objasňují důležité místo plodů aguaje v jídelníčku domorodců Amazonie. Plod je bohatý nejen na obsah nenasycených mastných kyselin, obsahuje také vysoký obsah tokoferolů a karotenoidů, z nichž nejvyšší je obsah ß-karotenu, prekurzoru vitaminu A, Ten je přeměňován na cílový metabolit, tedy vitamín A s nejvyšší efektivitou, což dává v kombinaci s přítomností lipidů, které podporují vstřebávání v tenkém střevě, plodu prvenství v obsahu efektivního zdroje provitaminu A, bez nutnosti dalších úprav. Plody aguaje obsahují dle různých zdrojů až 10 x více ß-karotenu než kořen Daucus carota, tedy mrkev.
Studie provedená v roce 2013 s olejem (extraktem z oleje) aguaje prokázala antiagregační aktivitu a zamezení tvorby plaků v cévních stěnách provnatelnou s aspirinem.

Brazilské studie provedené na obsahové látky, prokazující unikátní složení plodu Mauritia flexuosa si můžete přečíst zde:

Složení a obsah tokoferolů (μg x g^-1)^a v analyzovaných plodech a semenech vybraných brazilských plodů

^a Hodnoty vyjádřené jako průměr ± směrodatná odchylka (n = 9).
^b α -TE = Ekvivalent α-tokoferolu
^c ND = nezjištěn

Celkový obsah minerálů a stopových prvků v dužině aguaje

Antioxidační a chemoprotektivní aktivitu plodů aguaje prokázaly nezávisle na sobě studie provedené Casem et al., 2007 a Canudem et al., 2010 zaměřené na inhibici peroxidace lipidů prostřednictvím záchytu volných radikálů, Oliveira et al., 2013 studiem antioxidačního potenciálu 6 různých flavonoidů obsažených v plodu aguaje, Milanez et al. (2016) měřili antioxidační aktivitu dužiny plodu dvěma metodami: ORAC a DPPH, které pozorovaly nejvyšší antioxidační aktivitu mezi 210 a 240 d anthezí.
Jak je popsáno , v dužině plodu byla stanovena přítomnost fenolů. (Bataglion et al., 2014). Fenolické sloučeniny jsou důležitou skupinou přírodních antioxidantů. Mohou poskytovat prospěšné účinky proti nemocem přímo nebo nepřímo souvisejícím s oxidativním stresem, včetně rakoviny, zánětů, cukrovky, kardiovaskulárních nebo neurodegenerativních poruch (Nwosu et al., 2011).

Antiagregační a antitrombotické aktivita. Patogeneze kardiovaskulárních onemocnění představuje agregaci krevních destiček jako primární jev (Michelson, 2010). Proto je konzumace mono- a nenasycených mastných kyselin spojena se snížením rizika kardiovaskulárních příhod, jako je hyperlipidémie, cerebrovaskulární příhoda a srdeční infarkt. To může korelovat s protizánětlivým účinkem těchto mastných kyselin a následně se snižováním aktivace destiček a oxidačně poškozujících účinků snižování koagulační kaskády (Lin et al, 2016). Testy in vitro provedeno s oleji M. flexuosa a krevních destiček bylo ověřeno, že inhibují expresi P-selektinu indukovanou trombinem a inhibují sekreci ATP. Některé studie rovněž prokázaly (a) snížení tvorby trombu inhibicí adheze a interakce destiček v přítomnosti kolagenu a (b) snížení interakce destiček a leukocytů, důležitý krok k aktivaci koagulační kaskády a vytvoření trombu destiček. Z tohoto důvodu je vhodné vzít v úvahu, že olej aguaje může být začleněn do stravy jako prostředek prevence destičkové agregace a trombogeneze (Fuentes et al., 2013).

Antimikrobiální aktivita. Methanolické extrakty M. flexuosa jsou bohaté na fenolické sloučeniny, zejména kyselinu chlorogenovou a kyselinu kávovou, které vykazují imunomodulační a antimikrobiální účinky (Koolen et al., 2013b). Tato látka inhibuje transkripci faktoru nukleární kappa B (NFKB) a má také časovou aktivitu (Armutcu et al. 2015). Podobné bioaktivace byly také nalezeny s quercetinem prezentovaným v buničině buriti. (Koolen et al.,2013a) prokázali antimikrobiální potenciál methanolových extraktů částí rostliny proti Staphylococcus aureus, Pseudomonas aeruginosa, Escherichia coli, Micrococcus luteus a Bacillus cuteus.

Protinádorové účinky in vitro. Chemoterapie často představuje u pacientů s rakovinou velké vedlejší účinky a rezistenci, proto je nezbytné hledat nové alternativy s protinádorovým potenciálem. Rostliny mají v medicíně dlouhou historii, jsou vynikajícím zdrojem nových chemických látek (NCE), které vykazují antineoplastickou aktivitu, jako jsou některé fenolové sloučeniny (Ferreira et al., 2011b, 2016a), zejména v plodech přítomný kvercetin (Bataglion et al., 2014) ). Některé extrakty z M. flexuosa vykazovaly cytotoxickou aktivitu vůči 5 lidským nádorovým buněčným liniím (leukémie, kolorektální karcinom a karcinomy prsu) s podobnými výsledky jako použitá pozitivní kontrola (doxorubicin a cisplatina). Ze všech testovaných extraktů a frakcí byly aktivní pouze nádorové buněčné linie, které vykazovaly hodnoty IC50 v rozmezí od 20,3 do 79,0 μg / ml (Siqueira et al., 2014), pouze dichlormethanové extrakty z listů a stonků. V kořenu M. flexuosa byl objeven nový triterpen nazýval mauritiová kyselina. Ta vykázala významné cytotoxické účinky proti karcinomům OVCAR-8 (ovariální), PC-3M (prostata) a NCIH-358M (plicní bronchoalveolární) s hodnotami IC50 3,0, 2,4 a 6,2 μM (Koolen et al., 2013b)

Hypolipemické vlastnost. Poruchy metabolismu lipidů jsou hlavními faktory kardiovaskulárních a metabolických nemocí. Přírodní látky mohou regulovat metabolismus lipidů a poskytovat zdroje léčiv pro snížení hladiny tuků (hypolipemika). Metanolické extrakty z různých částí M. flexuosy (listy, plody stonků) obsahují značné množství fenolických sloučenin, Koolen et al., 2013a, poukazuje především na vysoký obsah kyselin chlorogenní a protokatechové kyseliny převážně v plodech. Kyselina kofeinová a chlorogenová snížila syntézu mastných kyselin inhibicí HMG-CoA reduktázy (3-hydroxy-3-methylglutaryl koenzym A) reduktáza), což naznačuje, že tyto látky mají biologické účinky na metabolismus lipidů a hormony související s tělesnou hmotností (leptin a adiponektin) (Cho et al.,  2010) . Studie, při které podali skupině laboratorních krys dietu s obsahem surové či rafinovaného oleje buriti ukázalo, že krmivo pro zvířata s rafinovaným olejem vykazovalo snížení celkového cholesterolu (60,27%), lipoproteincholesterolu s nízkou hustotou (LDL-C, 64,75%), triglyceridů (55,47%) a hladiny enzymu aspartátaminotransferázy (AST) (21,57%) ve srovnání se skupinou, které byl podáván olej surový. Některé fytochemické analýzy ukázaly, že i surový olej extrahovaný z M. flexuosa má vysoké hladiny fytosterolů, vitamínů, antioxidantů a pigmentů (Aquino et al., 2012a, 2015; Milanez et al., 2016), látky často spojené s redukcí cholesterolu. Na druhé straně ale surový olej také obsahuje sloučeniny a nečistoty (peroxidy a hydroperoxidy, těkavé látky a netěkavé látky) spojené se zvýšením dyslipidemií, hypertenzí, oxidačním stresem, endoteliální dysfunkcí a aterosklerózou (Ng et al., 2014).

Hypoglykemická aktivita. Fenolické sloučeniny jsou schopny zlepšovat glykemický profil a zvyšovat nebo regulovat toleranci vůči glukóze (Case et al., 2007; Bataglion et al., 2014). Kyselina protokatechová (PCA), nalezená v plodech aguaje vykazovala hypoglykemický potenciál (Bataglion et al.,2014) ). Studie naznačují, že příjem specifických bioaktivních sloučenin, jako je protokatechová kyselina, může mít blahodárné klinické účinky na tukové tkáně částečně díky jejich protizánětlivým a na inzulín senzibilizující vlastnosti. Bylo prokázáno, že PCA chrání inzulínovou rezistenci za použití lidských adipocytů in vitro jako celulárního alarmu (Lee et Jeon, 2013; Bataglion et al., 2014; Scazzocchio et al., 2015).

Účinky retinolu a tokoferolu. Studie provedená Aquino et al.  (2015) u mladých potkanů ​​prokázala, že hladiny jaterního retinolu a tokoferolu v séru byly ve skupině konzumované oleje aguaje ve srovnání s kontrolní skupinou dvakrát až třikrát vyšší. Medeiros et al., (2015) také prokázali, že buritový olej zvyšuje hladinu retinolu v séru a játrech u novorozených potkanů, pokud matky konzumovaly během laktace olej aguaje.

Potenciální prebiotikum. Polysacharidy hrají v palmových plodech zásadní roli, tudíž údaje o chemii polysacharidů mají zásadní význam pro pochopení výživových a metabolických aspektů ovoce. Polysacharidy vykazují u savců řadu aktivit, včetně viskozity v gastrointestinálním traktu, fermentace, probiotických efektů, absorpce glukózy, lipidů a minerálů (Elleuch et al., 2011; Silva et al., 2014). Jelikož vláknina není absorbována, dojde až do tlustého střeva, kde poskytuje substrát pro střevní bakterie. Rozpustná vlákna je obvykle fermentována rychle, zatímco nerozpustná pomalu nebo pouze částečně. Kvašení je prováděno anaerobními bakteriemi tlustého střeva (například rody Lactobacillus a Bifidobacterium), což vede k produkci kyseliny mléčné, mastných kyselin s krátkým řetězcem a plynu. V důsledku toho dochází k redukci pH v lumenu, což stimuluje proliferaci epitelových buněk tlustého střeva (Silva et al., 2014).

V říjnu 2012 zveřejnil autor Lukáš Huml v časopisu Vesmír 91 článek, z něhož citujeme: „Aguaje vzbuzuje pozornost odborníků již několik desítek let. Zajímavá studie byla publikována například r. 1989 v American Journal of Clinical Nutrition. Popisuje odvrácení mírné xeroftalmie (pozn. red.: vysychání rohovky a spojivky oka při nedostatku vitaminuA a  obnovení jaterních zásob vitaminu A u skupiny 44 brazilských dětí, jež dostávaly po dobu 20 dnů sladkosti připravené z dužiny aguaje. I  v posledních letech upoutala Mauritia flexuosa pozornost výzkumných skupin. Ty  se zaměřily převážně na její nutriční hodnoty, možné technologie zpracování, ale i  populační dynamiku. Jakožto druh, který je schopen růst na chudých půdách se špatnou drenáží, kde je obtížné pěstovat jiné zemědělské plodiny, představuje Mauritia flexuosa zajímavou alternativu z  hlediska dlouhodobého řešení nedostatku vitaminu A  v  tropech. Prozatím je však její potenciál, stejně jako i většiny amazonských druhů, silně nevyužitý.“

Kontraindikace :         Ve větším množství se nedoporučuje konzumace mužům

Vedlejší účinky :         Nejsou popisovány

 Zdroj:

DA COSTA, P.A.^a; BALLUS, C.A.^a; TEIXERA-FILHO, J.^b; TEIXEIRA GODOY, H.^a
Phytosterols and tocopherols content of pulps and nuts of Brazilian fruits

^a  Department of Food Science, Faculty of Food Engineering, University of Campinas (UNICAMP), P.O. Box 6121, 13083-862 Campinas, SP, Brazil

^b Department of Water and Soil, Faculty of Agricultural Engineering, University of Campinas (UNICAMP), P.O. Box 6011, 13083-970 Campinas, SP, Brazil
publikováno v Food Research International 43 (2010) 1603–1606

FUENTES, E.; RODRIGUEZ-PEREZ, W.; GUZMÁN, L.; ALARCÓN, M.; NAVARRETE, S.; FORERO-DORIA, O.; PALOMO, I. Mauritia flexuosa Presents In Vitro and In vivo Antiplatelet and Antithrombotic Activities, publ. https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC3878763/

PAITÁN FLORES, S. CULTIVO DE FRUTALES NATIVOS AMAZONICOS, GEF, PNUD, Iquitos, Perú, 1997, 337 s.

PEREIRA FREIRE, J.A. Phytochemistry Profile, Nutritional Properties and Pharmacological Activities of Mauritia flexuosa publ. in Journal of Food Science 81(11), November 2016  DOI: 10.1111/1750-3841.13529