Načítám...

P

Achiote (Annato)

Achiote (Annato)

Achiote je hojně plodící keřík nebo stromek, dosahující výšky 5-10 metrů. Ostny porostlé červeno-oranžové srdčité váčky na konci větví ukrývají přibližně 50 semen. Stromy jsou těmito jasně zbarvenými váčky doslova obsypány a jeden malý strom achiote dokáže vyprodukovat až 270 kg semene. Každé semeno je pokryto červenavým semenným míškem, který je zdrojem žluto-oranžového barviva. Vyskytuje se na celém území Jižní a Střední Ameriky a v Karibské oblasti, stejně tak jako v některých částech Mexika.
Canchalagua

Canchalagua

Rostlina dorůstající výšky až 50 cms, nenápadného vzhledu, připadá jako suchá (vysušená) bohaté květy jsou velmi malé a téměř neviditelné. Obecně se vyskytuje na svazích a stráních, v houštinách i v blízkosti zemědělských usedlostí. Výskyt ve výškách do 3800 m.n.m.. Weberbauer popisuje rod Schkuhria typicky se vyskytující na horských hřebenech a ve středním pásmu východní části Kordiller. Toto také popisuje Herrera, který upozorňuje na možnost záměny s chilským druhem Schkuhria octoaristata, též nazývaným „kanchalagua“.
Chuchuhuasa (Chuchuhuasi)

Chuchuhuasa (Chuchuhuasi)

Chuchuhuasi je velký korunovitý strom rostoucí amazonském deštném pralese, dosahující výše kolem 30 m. Tento druh dostal několik rozličných botanických jmen, což je někdy zdrojem komplikací: je stejně znám jako Maytenus krukovii, M. ebenifolia, M. laevis a M. macrocarpa. Listy dosahují velikosti mezi 10 až 30 cm, květy jsou bílé a kůra stromu je extrémně tvrdá, těžká, hnědo-červené barvy.
Cuti Cuti

Cuti Cuti

Vytrvalá drobná kapradin, vyskytující se na stinných a vlhkých místech deštného lesa (na východních svazích And). Plazivá chomáčkovitá podnož dává, ač jsou jednotlivé stélky oddělené, dokonalý obraz malého keře. Jednoduše zpeřené listy rostou v růžici, jejich řapíky jsou sytě zelené, ve spodní části pak hnědé. Listy délky 3 - 5 cms jemně vějířovité se zoubkovaným okrajem, řapíky krátké.
Flor blanca (Buddleja Incana)

Flor blanca (Buddleja Incana)

Známá pod jménem álamo, quisoar, colle, quishuara nebo safrán. Roste v andské oblasti. Čistí gynekologický systém. Farmakologické studie prokázaly, že obsahuje složení estrogenů. Také má lokální užití, uplatňuje se v dermato-kosmetice. 
Guanábana (Graviola)

Guanábana (Graviola)

Graviola je malý, vzpřímený stálezelený strom dorůstající výšky 5-6 m, s velkými, lesklými a hladkými, tmavě zelenými listy. Dává velké, srdčité, jedlé plody, velké 15 - 20 cm v průměru, žlutězelené s bílou dužinou. Graviola je domácí v nejteplejších tropických oblastech Severní a Jižní Ameriky, včetně Amazonie. Dužnina se výborně hodí k výrobě nápojů a sorbetů a i přes svoji jemně kyselou chuť ji můžete jíst přímo.
Maca andina

Maca andina

Maka je celoroční rostlina z čeledi brukvovitých pěstovaná vysoko v Andách ve výškách 3.500 - 4.500 m.n.m. Je to jedna z nejpřizpůsobivějších pěstovaných rostlin na chladné klima. Díky nízkému vzrůstu a chomáčovitému vzhledu je snadno přehlédnutelná na farmářských polích. Její zoubkované listy se uzavírají k řapíkům.
Maracuya

Maracuya

Vytrvalá dřevina, popínavá či plazivá, rychle roste a dosahuje délky 10-15 metrů (ojediněle až 80 metrů). Z tenké lodyhy, jejíž báze dřevnatí, vyrůstají četný spirálovité úpony. Listy jsou jednoduché, střídavé. Květy jsou oboupohlavné, výrazné, vyrůstají z paždí listů. Nad korunními lístky bílé barvy jsou rozložené dvě tzv. korunky složené z nitkovitých na bázi srostlých korunních lístků. Barva těchto nitkovitých lístků je na bázi fialová, na konci pak bílá.
Muña Muña

Muña Muña

Bylina byla poprvé popsána již v XVII století španělskými kronikáři, působícími na území dnešního Peru jako bylina velmi podobná oregánu, ale s menšími lístky více jasné zelené barvy, s bílými květy podobnými kapustě, ale menšími a velmi aromatickými. Keřík dorůstající výšky až 80 cm, větvení hroznovité, listy lichozpeřené, malé, bílé pětičetné okvětní lístky, listy jsou velmi aromatické. Keře rostou volně po celém jihu peruánských And, nejčastější výskyt na sušších kamenitých stráních.
Palo Santo

Palo Santo

Palo Santo, tedy Holy Stick, Lignum vitae či svaté dřevo. Je pokládán za silný strom, prospívající v tvrdých podmínkách. Jedinečná vůně lze jen stěží srovnat s něčím jiným. Vykuřování tohoto dřeva prohloubí duchovní okamžiky a meditaci. Harmonizuje energeticky prostředí. Palo Santo je pro Jižní Ameriku, obdobou santálové silice pro Asii.
Quinoa (Kinwa)

Quinoa (Kinwa)

Quinoa je dvouděložná jednoletá rostlina, dorůstající obvykle výšky 1 - 2m. Má široké, laločnaté listy uspořádány  obvykle střídavě. Dřevnatý stonek je v závislosti na odrůdě rozvětvený nebo jednoduchý.  V závislosti na odrůdě a může být zelené, červené nebo fialové. Kvetoucí laty vznikají z vrcholu rostliny nebo z paždí listů podél stonku.
Sangre de Drago (Dračí krev)

Sangre de Drago (Dračí krev)

Sangre de Drago, španělský název dračí krve je strom dorůstající délky 10 - 20 metrů z tropických amazonských teritorií Jižní Ameriky. Rod Croton je velmi bohatý, čítá přes 750 druhů dřevin a stromů nacházejících se na obou polokoulích. Rod je velmi bohatý na aktivní alkaloidy a mnohé druhy jsou tradičně známými bylinnými léčivy především pro své účinky očistné a tonizující. Ačkoliv vysoký, kmen stromu nebývá obvykle silnější než 30 cm v průměru. 
Tawari Amarillo

Tawari Amarillo

Tabebuia spp. je velký strom nacházející se v některých částech jihoamerických deštných pralesích. Vyrůstá do výšky 150 stop o bázi kmene v průměru od 4 do 6 stop. Rod Tabebuia zahrnuje velké množství velkých a krásně kvetoucích stromů jako např. druhy serratifolia, ochracea,chrysantha a další, který mají konkrétně velké a nádherné fialové květy. Rody druhu Tabebuia jsou velmi běžným obrázkem jihoamerické krajiny a měst, právě díky jejich kráse. Bohužel je také velmi populární u společností, které těží dřevo a díky velmi odolnému a tvrdému dřevu, které je běžně používané v konstrukcích domů až po lodě a zemědělské náčiní.
Ubos

Ubos

Spondias mombin roste v deštném pralese v pobřežních oblastech Střední a Jižní Ameriky a Asie. Jedná se o vzpřímený strom, dosahující výšky až 80 stop (24 metrů). Kůra kmene je zbrázděna hlubokými rýhami, z nichž často vytéká hnědá pryskyřičnatá látka, které se užívá jako lepidla. Listy a malé bílé kvítky, které přitahují spousty hmyzu, pučí na koncích větví. Aromatické plody, necelé tři centimetry dlouhé, tvaru oválné švestky, mají kožnatou slupku a tenounkou vrstvičku exoticky chutnající dužniny. 
Wira Wira

Wira Wira

Druh horské protěže z čeledi hvězdnicovitých. Drobná světlošedozelená až žlutavě zabarvená rostlinka se žlutými kvítky, dorůstající výšky 20 - 40 cms.. Celá rostlinka je pokrytá bělavým chmýřím. Výskyt ve výškách kolem 3500 m.n.m. v kamenitém terénu vyhledává vlhká až vodnatá místa jihoamerických And. Některé zdroje uvádí užití druhu Gnaphalium graveolens ssp. viravira Mold. resp. Gnaphalium viravira Mold. (hlavně v oblastech okolo Cuzca), jiné zase pod názvem WiraWira druh Gnaphalium dombeyanum D.C. (převážně z okolí Arequipy).
Uña de Gato (Vilcacora, Kočičí dráp, Samento)

Uña de Gato (Vilcacora, Kočičí dráp, Samento)

Uña de Gato je liána rostoucí v deštném pralese Amazonie, kde je používána po tisíce let domorodými indiány v přírodní medicíně. Účinnou částí rostliny je mj. vnitřní kůra neboli lýko. Obsahuje jedinečnou kombinaci chemických sloučenin (alkaloidů), které při síle svého účinku jsou zároveň velmi šetrné k celému organismu.Uña de Gato se používá k léčbě zánětů, ran, revmatismu, žaludečních vředů, rakovin a zhoubných nádorů, k posílení imunity a k léčbě jakýchkoliv nemocí způsobených parazity (virózy, mikózy, kandidózy).