Nativní názvy:

hierba de la viuda, siempre viva, hierba de la iuca, dinka-i-awen, hierba de la vida, huira huayo, huira-huira, vira-vira

Používaná část rostliny:

celá nadzemní část rostliny (Herba gnaphalidi)

Domorodé užití v tradiční jihoamerické etnomedicíně při:

• léčbě onemocnění horních cest dýchacích a dutin (zánětů, otoků)
• léčbě plicních onemocnění
• tlumení kašle, podporu vykašlávání
• chřipce, angíně
• astmatu

Popis:

Druh horské protěže z čeledi hvězdnicovitých. Drobná světlošedozelená až žlutavě zabarvená rostlinka se žlutými kvítky, dorůstající výšky 20 – 40 cms.. Celá rostlinka je pokrytá bělavým chmýřím. Výskyt ve výškách kolem 3500 m.n.m. v kamenitém terénu vyhledává vlhká až vodnatá místa jihoamerických And. Některé zdroje uvádí užití druhu Gnaphalium graveolens ssp. viravira Mold. resp. Gnaphalium viravira Mold. (hlavně v oblastech okolo Cuzca), jiné zase pod názvem WiraWira druh Gnaphalium dombeyanum D.C. (převážně z okolí Arequipy). V tradičním nativním léčitelství horských indiánských kmenů je etnobotanicky používána k léčbám katarů sliznic krku, dýchacích cest, při nachlazení, rýmě , kašli a podobných obtížích. Obsahuje taniny, slizy, alkaloidy, triterpeny, steroly, betasitosterol, glukosidy, antrakinony, flavony, chalkony, diterpenické labdeny a gnaphaleny, kterým jsou připisovány zklidňující účinky působící především na sliznice dýchacích cest, krku a nosu, které uvolňují při jejich ucpání. V některých zdrojích je též popisován efekt antiastmatický a spasmolytický. Pro svou specifickou, lehce nahořklou, příjemnou chuť je vyhledávaným nápojem zvláště v chladnějším počasí. Takto nám tradiční použití předal selesiánský mnich českého původu, reverend Jaroslav Soukup, SDB, působící dlouhá léta mezi domorodci Amazonie, který je právem považován za zakladatele botanické systematiky peruánské flóry a za předního etnobotanika, mimo jiné autora Slovníku domorodých názvů peruánské flóry a Katalogu rodů.

Kontraindikace:

Nejsou popsány.

Vedlejší účinky:

Obsahové látky mohou u zvláště citlivých jedinců zapřičinit alergickou reakci.

Tradiční etnomedicinální léčebný předpis:

Při nachlazení, zánětu dýchacích cest či dutin se užívá nálev připravený v poměru 3 – 5 gramů na litr vody.

Bližší informace se můžete dozvědět na stránkách o standartních přípravách bylinek.

Fytoterapeutické vlastnosti:

Antimikrobiální, antiseptický, antiastmatický, bronchodilatační, expektorační, spasmolytický

Fytochemické složení:

Třísloviny, slizy, alkaloidy, triterpeny, steroly, betasitosterol, glukosidy, antrakinony, flavony, chalkony, diterpenické labdeny a gnaphaleny

Zdroj:

• Diccionario enciclopedico de plantas utiles del Perú, BRACK EGG A., CBC – Centro de Estudios Regionales Andinos «Bartolomé de Las Casas», Cuzco, Perú, 1999, ISBN 9972-691-21-0
• Plantas medicinales utiles en el Surandino del Perú, ROERSCH C., VAN DEN HOOGTE L., Koeltz Scientific Books, Königstein, Germany, 1998, ISBN 3-87429-369-67-2
• Vocabulario de los nombres vulgares de flora peruana, SOUKUP J. SDB, Editoria Salesiana, Lima, Perú, 1975
• Ziololecznictwo amazońskie i andyjskie, ŹUROWSKA K., TowerPress, Gdańsk, Polska, 2001, ISBN 83-87342-41-6