Synonyma:   Achras lucuma Ruiz & Pav., Lucuma bifera Molina, L. biflora J. F. Gmel.,  L. obovata Kunth, L. turbinata Molina, Pouteria insignis Baehni, P. macrocarpa Huber (Baehni),  Richardella lucuma (Ruiz & Pav.) Aubrév

Nativní názvy :   lucuma, lúcma, lucma de Brasil, cutite grande, curitibá grande (Brasil), nispero montanero, purguillo negro (Venezuela)

Použitá část :   plod

Popis:

Jedná se o strom až 30 m vysoký a dospělý v přírodních podmínkách dosahuje výšky 6-20 m. Kmen dosahující průměru 40 cm je rovný a mírně vroubkovaný s válcovou základnou. Vnější kůra je světle hnědá, s vrchním povrchem (ritidoma), který se objevuje v malých dřevěných destičkách. Je bohatý na  bílý latex. Jednoduché, střídavé listy bez palistků jsou seskupené na koncových větvích. Listy jsou kožovité, štíhlé, 10-20 cm dlouhé a 4-10 cm široké, základ listu je klínovitý s celistvými okraji, na líci  neporušený, lesklé tmavě zelený, na rubu světle zelený, méně lesklý, s vystouplými žilkami. Řapík je lahvovitého tvaru, délky přibližně 2 cm. Květenství tvoří svazky  3 – 10 květů, které přechází do vrcholu s  trvalými nebo opadavými listy. Květy jsou bisexuální, s kalichem  tvořeným 4-5 zelenými okvětními lístky a  bílou korunou, kterou tvoří 4-6 lístků, obsahuje 46 tyčinek a vaječník s 5  jednovaječnými ložisky. Plod tvoří velká, oválná bobule, s tupým vrcholem, s rozměry 9-14 cm v průměru a hmotnosti od 0,4 kg-1, lysá slupka tenká, ale tvrdá, tmavě zelené až nahnědlé barvy, dužina výrazně  žluté barvy, měkké, moučné textury, zlehka aromatická, pastovité konzistence. Plod obsahuje nejčastěji 2-4 tvrdá, lesklá, tmavě hnědá semena.
Druh je původním stanovištěm z ekvádorských a peruánských údolí, v Peru je známý a konzumovaný od nepaměti, při průzkumu starých hrobek kultury Moche byly mezi dalšími semeny nalezena i semena lukumy, což svědčí o jejich užití původními obyvateli v preinkaických dobách. Některé údaje hovoří, že v oblasti Ancash byla pěstována již 8000 let př.n.l..
Plody se přezdívají zlato Inků a to jak pro svoji lahodnou, nasládlou oříškovo-vanilkovou chuť, tak i pro obsah zdraví prospěšných látek. Ovoce je velmi oblíbené nejen v peruánské, ale i dalších jihoamerických kuchyních, kam se pěstování lukumy rozšířilo, lze jej konzumovat syrové, s oblibou se užívá k přípravě dezertů a zmrzliny. V Chile je oblíbený desert „merengue con salsa de lúcuma“ v Peru se pro změnu servíruje „dulce con leche“ obsahující pyré z dužiny lukumy.
Pro obsah jednoduchých cukrů slouží jako dietetické a přitom velmi chutné a zdravé sladidlo. Pozitivní účinky konzumace plodů lukumy na lidské zdraví byly prokázány různými studiemi.
Brazislká studie z roku 2008 se zaměřila na stanovení antihyperglykemické a antihypertenzní aktivity vybraných druhů peruánského ovoce. vedle ovocných druhů Pacae (Inga feuille), Papayita arequipeña (Carica pubescens), Capuli (Prunus capuli), Aguaymanto (Physalis peruviana), a Algarrobo (Prosopis pallida) byl studován i plod lukumy.
Byl hodnocen celkový obsah fenolů, antioxidační aktivita prokázaná testem vychytávání radikálů 2, 2-difenyl-1-pikrylhydrazyl radikálu a funkčnost, jako je in vitro inhibice α-amylázy, α-glukosidázy a enzymu konvertujícího angiotensin I (ACE) relevantní pro potenciál zvládání hyperglykémie a hypertenze spojené s diabetem 2. typu. Celkový obsah fenolů se pohyboval od 3,2 (aguaymanto) do 11,4 (lucuma) mg x g^-1 suché hmotnosti vzorku. Byla zjištěna významná pozitivní korelace mezi celkovým obsahem fenolů a antioxidační aktivitou u ethanolových extraktů. Vodné extrakty z Lucumy a Algarroba měly nejvyšší inhibiční aktivitu na α-glukosidázu. Papayita arequipeña a Algarrobo měly významné ACE inhibiční aktivity obnášející antihypertenzivní potenciál. Tyto výsledky in vitro poukazují na vynikající potenciál peruánských nativních ovocných druhů pro obohacení a rozšíření zdravého jídelníčku.
Chilská studie z roku 2015 zaměřená na obsah látek a jejich biologickou aktivitu u různých odrůd lukumy (Rosalia, Montero a Leiva ) prokázala přítomnost primárních metabolitů (cukry a organické kyselina) a sekundárních metabolitů (fenoly a karotenoidy) a jejich in vitro antioxidační a hypoglykemické vlastnosti. Ačkoliv byly stanoveny výrazné rozdíly v množství látek u jednotlivých odrůd (119,4-344 mg cukrů; 44,4–30,0 mg organických kyselin;  0,35–1,07 mg vitamínu C; 0,7–61,6 mg celkového množství fenolů a 0,22–0,50 mg β-karotenu všechny údaje vztažené na 1g dužiny), podařilo se u všech odrůd prokázat in vitro významné antioxidační a hypoglykemické vlastnosti, které poskytují základ pro standardizaci sklizně lukumy a posklizňových technologií zaměřené nejen na zlepšení senzorických, ale funkčních vlastností.
Lucuma je zvláště bohatá na polyfenolické sloučeniny, které mají silné účinky proti stárnutí, protizánětlivé a antioxidační účinky. Díky tomuto vysokému obsahu antioxidantů může ovoce lucuma pomoci snížit výskyt cukrovky, kardiovaskulárních chorob a dalších chronických zdravotních stavů.
Glykosidy dihydrokaempferolu obsažené v lucuma jsou důležité flavonoidní sloučeniny s protizánětlivou aktivitou, které hrají roli při hojení ran a přínosu ovoce pro regeneraci kůže. Bylo také popsáno, že tato sloučenina stimuluje inzulín, který reguluje metabolismus glukózy, čímž pomáhá zlepšovat stavy u diabetu.
Na druhé straně lucuma také obsahuje kyselinu galovou, která stimuluje tvorbu nových krevních cév, pomáhá regulovat krevní tlak a je nástrojem pro kardiovaskulární funkci.
Příjemná sladkost a jemná chuť lukumy je způsobena kombinací cukrů, jmenovitě glukózy, fruktózy, sacharózy a inositolu. Zejména glykosid inositol hraje klíčovou roli v metabolickém působení inzulinu, a tím pomáhá regulovat hladiny glukózy v lidském těle.
Olej ze semen lukumy navíc obsahuje omega-6 a omega-9 mastné kyseliny, které mají hypotenzní vlastnosti a pomáhají při tvorbě bílkovin. Tyto dvě hlavní aktivní složky oleje mírní svědění a sušení pokožky, což určuje jeho použití v kosmetice.

Hodnoty vztažené na 100g dužiny

DDD = doporučená denní dávka

Zdroj:

FUENTEALBA, C.; GÁLVEZ, L.; COBOS, A.; OLAETE, J.A.; DE FILIPPI, B.G.; CHIRINOS, R.; CAMPOS, D.; PEDRESCHI, R. Characterization of main primary and secondary metabolites and in vitro antioxidant and antihyperglycemic properties in the mesocarp of three biotypes of  Pouteria lucuma. publ.in  Food Chem. 2016 Jan 1;190:403-411. DOI: 10.1016/j.foodchem.2015.05.111. Epub 2015 May 28. PAITÁN FLORES, S. CULTIVO DE FRUTALES NATIVOS AMAZONICOS, GEF, PNUD, Iquitos, Perú, 1997, 337 s. PINTO, MDA.S.; RANILLA, L.G.; APOSTOLIDIS, E.; LAJOLO, F.M.; GENOVESE, M.I.; SHETTY, K. Evaluation of antihyperglycemia and antihypertension potential of native Peruvian fruits using in vitro models. publ. in J Med Food. 2009 Apr;12(2):278-91, PMID: 19459727 DOI: 10.1089/jmf.2008.0113