CUTI CUTI

CUTI CUTI

Pomáhá na tyto nemoci:

Čeleď: Adianthaceae ( Pteridaceae )

Rod: Asplenium

Druh: lunulatum Sw.

Nativní názvy:

Cuti, raqui-raqui, shapumbila, kumu-kumu, culantro pusu, sano-sano.

Používaná část rostliny:

Celá nadzemní část rostliny (Herba asplenidi)

Domorodé užití v tradiční jihoamerické etnomedicíně při:

  • moderaci hladiny krevního cukru
  • nepravidelné menstruaci
  • podpoře správného metabolismu
  • chorobách dýchacích cest
  • chřipkách a nachlazeních
  • špatné funkci slinivky břišní

Popis:

Vytrvalá drobná kapradin, vyskytující se na stinných a vlhkých místech deštného lesa (na východních svazích And). Plazivá chomáčkovitá podnož dává, ač jsou jednotlivé stélky oddělené, dokonalý obraz malého keře. Jednoduše zpeřené listy rostou v růžici, jejich řapíky jsou sytě zelené, ve spodní části pak hnědé. Listy délky 3 – 5 cms jemně vějířovité se zoubkovaným okrajem, řapíky krátké.

Bylina je právě v současnosti blíže zkoumána a popisována, a to jak po stránce taxonomického zařazení, které je doposud ne zcela jednoznačné- Asplenium bývá zařazováno do čeledi Aspleniáceae (Sleziníkovité) což odpovídá zařazení podle molekulárních dat (Uher, 2001) dryopteridální vývojové řadě, WEP (World´s Economical Plants) však uvádí synonymum Notholaena lunulata a řadí ji do čeledi Adianthaceae (Netíkovité) resp. Pteridaceae (Křídelnicovité) – podle molekulárních dat tedy vývojová řada pteridální. Další výzkumy se týkají také obsahových látek. Byla popsána přítomnost tříslovin a slizů (mucil). Farmakobotanické zdroje uvádí přítomnost flavonoidu akacetinu, nebílkovinných aminokyselin, deriváty kyseliny kumarové, xantonů a naftochinonu.

Skromné etnomedicinální zdroje uvádí užití A.lunulatum jako expektoransu (podporující vykašlávání), dále jako prostředku pro moderaci hladiny krevního cukru a pro podporu správného metabolizmu. Takto je užíván domorodými komunitami Kolumbie, Ekvádoru, Venezuely a Bolívie.

Anglická databáze uvádí kosmopolitní rozšíření tohoto druhu po celém světě pod různými synonymálními druhovými i rodovými názvy. Za zmínku zajisté stojí i citace řeckého léčitele Dioscorida autora pojednání De Materia Medica (40 – 90 n.l.) o užití A. lunulatum jako léku na onemocnění hrudníku (plicní, průdušková). Z natě Sleziníku se dnes připravuje sirup (ve Francii nazývaný Sirop de Capillaire), který je velmi oblíbený při katarech dýchacích cest.

Kontraindikace:

Nejsou popisovány.

Vedlejší účinky:

Nejsou popisovány.

Tradiční etnomedicinální léčebný předpis:

Pro hypoglykemický účinek se doporučuje vařit 10 gramů rostliny v litru vody po dobu 20 minut, poté nechat macerovat po celou noc a druhý den popíjet 3x denně šálek.Jiné zdroje uvádí přípravu nálevu, tedy přelít 10 gramů byliny horkou vodou a nechat macerovat, scedit poté pít.

Bližší informace se můžete dozvědět na stránkách o standartních přípravách bylinek.

Fytoterapeutické vlastnosti:

Depurativní, expektorační, regulující správnou hladinu krevního cukru, hepatoprotektivní, podporující správný metabolizmus.

Fytochemické složení:

Flavonoidy (akacetin), nebílkovinné aminokyseliny, deriváty kys. kumarové, naftochinony, třísloviny, slizy (mucil).

Zdroj:

  • De Salvia y Toronjil – Guía de Medicina Natural para la Salud de la Mujer, VARGAS L., VARGAS R., NACCARATO P., Ed. Gráfica Bellindo, Lima, Perú, 1995,
  • Manual de fitoterapia, LOPEZ VILLAR M., VARGAS VILLAVICENCIO O., Programa Nacional de Medicina Complementaria del Seguro Social de Salud – EsSalud, Lima, Perú, 2001, ISBN 9972-758-34-3
  • Vocabulario de los nombres vulgares de flora peruana, SOUKUP J. SDB, Editoria Salesiana, Lima, Perú, 1975
  • Ziololecznictwo amazońskie i andyjskie, ŹUROWSKA K., TowerPress, Gdańsk, Polska, 2001, ISBN 83-87342-41-6

error: Content is protected !!

Vyhledat nemoc

Tento web používá soubory cookie, aby vám zajistil co nejlepší zážitek na našem webu.