COPAIBA

COPAIBA

Pomáhá na tyto nemoci:

Čeleď: Fabaceae (bobovité)

Rod: Copaifera

Druh: officinalis L. (Linneaus ; 1762)

Nativní názvy:

Aceite de palo, balsam copaiba, básamo de copayba, cobeni, copaiba, copaiba-verdadeira, copaibeura-de-Minas,  copaiva, copaipera, copal, cupayba, copauba, Jesuit’s balsam, Matidisguate, matisihuati, mal-dos-sete-dias, pau-de-oleo.

Používaná část rostliny:

Pryskyřice (Resina copaiferaee)

Domorodé užití v tradiční jihoamerické etnomedicíně při:  

  • zánětech
  • infekcích močového měchýře a močových cest
  • žaludečních vředech
  • angíně, kašli, zánětech mandlí, hrtanu a dýchacích cest
  • poranění kůže
  • plísňových onemocněních nehtů
  • při novotvarových onemocněních
  • hemeroidech
  • psoriáze, leishmanióze
  • zácpách

Popis:

Copaiba je amazonský značně rozvětvený strom dorůstající výšky až 30m. Vstřícné, lichozpeřené, oválně vejčité listy hladkých okrajů vyrůstají v počtu 5-7 na bazálních stoncích. Květenstvím je dlouhá lata složená z velkého počtu malých bílých květů. Plodem je podlouhlý lusk se 2-4 semeny. Rod Copaifera čítá 35 druhů, vyskytujících se v nížinných deštných lesích Střední a především Jižní Ameriky (zejména Brazílie, Argentina, Bolívie, Guyana, Kolumbie, Peru a Venezuela). Tradiční nativní etnomedicína daných oblastí užívá především tří druhů, které jsou si morfologicky velmi podobné: Copaifera  langsdorffii se většinou nachází ve cerrados střední Brazílie, C. reticulata je původní Amazonské oblasti, a  C. officinalis se vyskytuje hojně po celé Jižní Americe, včetně Amazonie. Všechny tři druhy jsou používány zaměnitelně. Používanou částí rostliny v etnomedicíně nativních kmenů je pryskyřice, která se získává naříznutím či navrtáním kmene stromu (obdobně získání javorového sirupu). Dospělý jedinec může poskytnout až 40 litrů pryskyřice (mízy).

V brazilské etnomedicíně se pryskyřice  využívá jako silné antiseptikum a expektorans (podporuje vykašlávání ) a pro zklidnění  dýchacích cest (včetně zánět průdušek a zánět vedlejších nosních dutin), dále jako zklidňující a protizánětlivý prostředek při infekcích močových cest a močového měchýře, příp. ledvin), jako diuretikum (močopudný prostředek) a topickým užitím pro zklidnění kožních zánětů.  V bylinářstvích a lékárnách v Brazílii jsou běžně nabízeny želatinové kapsle s kopaibovou  pryskyřicí,  doporučují se pro všechny typy vnitřních zánětů (antiflogistikum), proti žaludečním vředům  a rakovině. V Brazílii je také populární užití pryskyřice jako kloktadla při bolestech v krku a zánětech mandlí (15 kapek pryskyřice v teplé vodě). Oproti tomu tradiční peruánské etnomedicína doporučuje při bolestech krku tři nebo čtyři kapky pryskyřice smíchané s lžící medu. Peruánská etnomedicína pryskyřici také využívá při zánětech (antiflogistikum)a jako močopudný prostředek (diuretikum), dále při inkontinenci moči, při močových problémech, žaludečních vředech, syfilidě, tetanu, bronchitidě, rýmě, oparu, peritonitidě (zánět pohrudnice)  a tuberkulóze. Topicky se užívá pro zastavení krvácení a pro moderaci leishmaniózy (formou obkladu).

Evropa se poprvé setkala s kopaibovou pryskyřicí roku 1625, kdy byla jezuity dovezena z Nového světa do Španělska, kde se následně užívala v léčbě chronické cystitidy, bronchitidy, chronického průjmu a jako topický přípravek na hemeroidy. V USA byla mezi lety 1820 až 1910 uvedena jako léčivý přípravek v lékopise (Pharmocopoea), jako dezinfekční prostředek, diuretikum, projímadlo, a stimulant.

Oprávněnost častých empirických tradičních užití podkládají v poslední době prováděné četné studie. Studie provedená v roce 2002 vědci v Brazílii na zvířatech Dlouhodobější vnější i vnitřní užití pryskyřice vykázalo vysoký antiflogistický efekt při léčbě zánětů, indukovaných laboratorně. Za tento efekt je odpovědná skupina látek tzv. seskviterpenů, zejména pak látka z této skupiny s názvem karyofylen. Studie však odhalila vysokou variabilitu obsahu těchto seskviterpenů v jednotlivých vzorcích pryskyřice, a to v rozmezí 30-90%. Výrazné rozdíly byly zaznamenány nejen mezi rozdílnými druhy rodu Copaifera, nýbrž i mezi jednotlivými jedinci daného druhu. U karyofylenu byly testy prokázány účinky analgetický, antiflogistický, antimykotický (při topickém užití na plísně nehtů) gastroprotektivní a tonizující. Gastroprotektivní účinek karyofylenu byl zdokumentován již v roce 1996, což plně potvrzuje oprávněnost jeho etnomedicinálního užití  na žaludeční vředy. V této studii provedené na zvířatech, nejenže karyofylen vykázal významný protizánětlivý účinek, a to bez jakéhokoliv poškození sliznice žaludku (většina ostatních nesteroidních látek způsobovala žaludeční problémy). Tradiční užití pryskyřice jako antiseptikum pro bolest v krku, při zánětech horních cest dýchacích a infekcích močových cest lze vysvětlit antibakteriálními vlastnostmi, které byly zdokumentovány v roce 1960 a 1970. Vědci opět potvrdili (v roce 2000 a 2002), že pryskyřice jako celek (a zejména, dva z jeho diterpenů; kopálová a kaurenová  kyselina) prokázala ve studii provedené in vitro antimikrobiální aktivitu proti grampozitivním bakteriím. Další studie provedená s kamenovou kyselinou prokázala selektivní antibakteriální aktivitu proti grampozitivním bakteriím.  Další nedávné studie a výzkumy se zaměřily na protinádorové vlastnosti pryskyřice. Vědci v Tokiu již v roce 1994 izolovali šesti chemických látek (klerodanové diterpeny) a následně testovali proti karcinomu u myší s cílem určit protinádorový účinek.

Účinek jedné z vyizolovaných látek, kolavenolu-1, byl dvakrát silnější při zvyšování délky života u myší s karcinomy (o 98%) než standardní chemoterapie 5-Fluorouacil (5-FU). Užití pryskyřice také zvýšila životnost myší o 82%, což bylo výrazně vyšší procento než při užití 5-FU (46%). Bez zajímavosti také není skutečnost, že karyofylen vykázal výrazně vyšší protinádorovou aktivitu ve studiích provedených in vivo v prorovnáním se studiemiin vitro. Španělský výzkumný tým se při dokumentaci antimikrobiálních účinků pryskyřice zaměřil také na účinky protinádorové  Tým prezentoval  výsledky další látky obsažené v pryskyřici, tzv. metylkopalátu. Tato látka vykazovala in vitro aktivitu proti novotvarovým buněčným liniím lidského plicního karcinomu, lidského karcinomu tlustého střeva, lidského melanomu a lymfoidního novotvaru u myší.  Studie provedená v Brazílii v roce 2002 prokázala schopnost kaurenové kyseliny in vitro inhibovat růst lidských leukemických buněk o 95%, buněk karcinomu prsu a tlustého střeva pak o 45%. Ve všech domorodých etnomedicínách se vnitřní užití pryskyřice omezuje na pouze ve velmi malé dávky; obvykle jen 5-15 kapek (ca 0,5-1 ml) 1-3 krát denně. Ve větších dávkách, jak bylo zdokumentováno, způsobuje užití pryskyřice nevolnost, zvracení, horečka a alergickou reakci, jejíž nejčastějším projevem je kožní vyrážka. Francouzský dermatolog uvádí, že tyto nežádoucí účinky mohou u citlivých jedinců nastat také při topickém užití pryskyřice na pokožku. Přes tuto skutečnost FDA schválila užití pryskyřice v USA jako potravinářské přídavné látky a používá se v malém množství jako aroma v potravinách a nápojích. V malých dávkách je také užívána v kosmetice.  Dnes se v USA kopálová pryskyřice používá většinou jako vonná složka v parfémech a kosmetických přípravcích (včetně mýdla, perličkové koupele, čistících a pracích prostředků, krémů a pleťové vody) pro své antibakteriální, protizánětlivé a změkčující (uklidňující a zvláčňující) vlastnosti. Při obezřetném užití v malých dávkách nám jihoamerický deštný prales přináší další skvělý přírodní lék na žaludeční vředy, záněty všeho druhu, plísňová onemocnění nehtů a další potenciál pro jeho zdokumentované účinky antimikrobiální, při hojení ran a protirakovinné.

Kontraindikace:

Nelze užívat vnitřně v případě plánování těhotenství, vlastního těhotenství či kojení. U některých osob, pokud se používá vnitřně ve větší dávce, může dráždit sliznice a způsobit kašel. Pryskyřice může u citlivých jedinců způsobit alergickou rekci, nejčastěji vyrážku.  Nutno užívat střídmě! na počátku jen jednu kapku najednou. Nikdy nepřekračovat při vnitřním užití dávku, vyšší než malá čajová lžička (5 ml.)! Nadměrné dávkování může zapříčinit alergickou reakci, nevolnost, zvracení, vyrážky, bolesti břicha, ztrátu rovnováhy.

Vedlejší účinky:

Viz kontraindikace

Tradiční etnomedicinální léčebný předpis:

1-max. 5 kapek do sklenice vody, max. 3 x denně.

Bližší informace se můžete dozvědět na stránkách o standartních přípravách bylinek.

Fytoterapeutické vlastnosti:

Analgetický, antimikrobiální a selektivně antimikrobiální (grampozitivní baktérie), antiseptický, dermatický, gastroprotektivní, laxativní, protizánětlivý, protirakovinný.

Fytochemické složení:

Seskviterpeny (i více než 50% z celkového obsahu), diterpeny, a terpenické kyselin. Mezi tyto chemické látky patří karyophyllen, kalamenen, kopalová, koipaiferová, kopaiferolová, hardwicková a kamenová kyselina. Pryskyřice je nejbohatší známý přírodní zdroj karyophyllenu, obsah dosahuje až 480,000 ppm.

Mezi hlavní chemické látky nalezené v pryskyřici kopaiby patří:  α-bergamoten, trans- α-bergamoten, α-cubebenekalamenen, α -multijugenol, α -selinene, α -curcumene, β-bisabolene, β -cubebene, β -elemene, β -farnesene, β -humulene, β -muurolene, β -selinene, alloaromadendren, γ-cadinene, γ -elemene, γ -humulene, δ-cadinene, δ -elemene , cyperen, kalamesen, karioazulen, karyophylleny, kopaen, kyseliny enantioagantová, hardwicková, illuriniová, kamenová, kamenická, koniferová, kopaiferolová , kopalová, kopaibová,, parakopaibová a polyaltová  kolavenol 1, marakaibobalsam, methlyl kopalát, mezi dalšími.

Zdroj:

  • BRACK, E.A., Diccionario enciclopedico de plantas utiles del Perú, CBC-Centro de Estudios Regionales Andinos «Bartolomé de Las Casas», Cuzco, Perú, 1999, ISBN9972-691-21-0
  • CAVALCANTI, B. C., et al. “Genotoxicity evaluation of kaurenoic acid, a bioactive diterpenoid present in Copaiba oil.” Food Chem. Toxicol. 2006; 44(3): 388-92.
  • COSTA-LOTUFO, L. V., et al. “The cytotoxic and embryotoxic effects of kaurenoic acid, a diterpene isolated from Copaifera langsdorffi.” Toxicon. 2002; 40(8): 1231–34.
  • de ALMEIDA  ALVES, T. M., et al. “Biological screening of Brazilian medicinal plants.” Mem. Inst. Oswaldo Cruz 2000; 95(3): 367–73.
  • de LIMA SILVA, J., et al. „Effects of Copaifera langsdorffii Desf. on ischemia-reperfusion of randomized skin flaps in rats.“ Aesthetic Plast. Surg. 2009 Jan; 33(1): 104-9.
  • dos SANTOS,j.r., H., et al. „Evaluation of native and exotic Brazilian plants for anticancer activity.“ J Nat Med. 2010 Apr;64(2):231-8.
  • FERNANDES, R. M., Contribuicao para o conhecimento do efito antiiinflamatorio e analgesico do balsamo de copaiba e alguns de seus constituintes quimicos. Thesis, 1986. Federal University of Rio de Janeiro.
  • GEMINI, F., et al. „GC-MS profiling of the phytochemical constituents of the oleoresin from Copaifera langsdorffii Desf. and a preliminary in vivo evaluation of its antipsoriatic effect.“ Int J Pharm. 2012 Aug 20.
  • GHELARDINI, C., et al. “Local anaesthetic activity of beta-caryophyllene.” Farmaco. 2001; 56(5-7): 387-9.
  • GOMES, M., et al. „Antineoplasic activity of Copaifera multijuga oil and fractions against ascitic and solid Ehrlich tumor.“ J. Ethnopharmacol. 2008 Sep; 119(1): 179-84.
  • Gomes, N., „Antinociceptive activity of Amazonian Copaiba oils.“ J. Ethnopharmacol. 2007 Feb; 109(3): 486-92.
  • GOMES, N., et al. „Characterization of the antinociceptive and anti-inflammatory activities of fractions obtained from Copaifera multijugaHayne.“ J. Ethnopharmacol. 2010 Jan 12.
  • KOBAYASHI, C., et al. „Pharmacological evaluation of Copaifera multijuga oil in rats.“ Pharm Biol. 2011 Mar;49(3):306-13.
  • KRAUCHENCO, S., et al. “Three-dimensional structure of an unusual Kunitz (STI) type trypsin inhibitor from Copaifera langsdorffii.” Biochimie. 2004; 86(3): 167-72.
  • LEANDRO, L., et al. „Chemistry and biological activities of terpenoids from copaiba (Copaifera spp.) oleoresins.“ Molecules. 2012 Mar 30;17(4):3866-89.
  • LEGAULT, J., et al. „Potentiating effect of beta-caryophyllene on anticancer activity of alpha-humulene, isocaryophyllene and paclitaxel.„J. Pharm. Pharmacol. 2007 Dec; 59(12): 1643-7.
  • LIMA, S. R., et al. “In vivo and in vitro studies on the anticancer activity of Copaifera multijuga Hayne and its fractions.” Phytother. Res. 2003 Nov; 17(9): 1048-53.
  • OHSAKI, A., et al. “The isolation andin vivo potent antitumor activity of clerodane diterpenoids from the oleoresin of Brazilian medicinal plant Copaifera langsdorfii Desfon.” Bioorg. Med. Chem. Lett. 1994; 4: 2889–92.
  • PAIVA, L., et al. “Anti-inflammatory effect of kaurenoic acid, a diterpene from Copaifera langsdorffi on acetic acid-induced colitis in rats.” Vascul. Pharmacol. 2002 Dec; 39(6):303-7.
  • PALACIOS VACCARO, W.J., Plantas Medicinales Nativas del Peru, Concytec, Lima, Perú, 1997, ISBN 9972-50-002-1
  • PIERI, F. et al. „Bacteriostatic effect of copaiba oil (Copaifera officinalis) against Streptococcus mutans.“ Braz Dent J. 2012;23(1):36-8.
  • ROGERIO, A., et al. „Preventive and therapeutic anti-inflammatory properties of the sesquiterpene alpha-humulene in experimental airways allergic inflammation.“ Br. J. Pharmacol. 2009 Oct; 158(4): 1074-87.
  • SANTOS, R., et al. „Antimicrobial activity of Amazonian oils against Paenibacillus species.“ J Invertebr Pathol. 2012 Mar;109(3):265-8.
  • SANTOS, A., et al. „Antimicrobial activity of Brazilian copaiba oils obtained from different species of the Copaifera genus.“ Mem .Inst. Oswaldo Cruz. 2008 May; 103(3):277-81.
  • TAYLOR, L. Herbal secrets of the rainforest, Prima Health a division of Prima publishing, CA, USA, 1998, ISBN 0-7615-1734-0
  • TINCUSI, B. M., et al. “Antimicrobial terpenoids from the oleoresin of the Peruvian medicinal plant Copaifera paupera.“ Planta Med. 2002; 68(9): 808–12.
  • TUNDIS, R., et al. „In vitro cytotoxic effects of Senecio stabianus Lacaita (Asteraceae) on human cancer cell lines.“ Nat. Prod. Res. 2009; 23(18): 1707-18.
  • VELGA, Jr., V., et al. „Chemical composition and anti-inflammatory activity of copaiba oils from Copaifera cearensis Huber ex Ducke, Copaifera reticulata Ducke and Copaifera multijuga Hayne–a comparative study.“ J. Ethnopharmacol. 2007 Jun; 112(2): 248-54.
  • VELGA, V., et al. “Phytochemical and antioedematogenic studies of commercial copaiba oils available in Brazil.” Phytother. Res. 2001; 15(6): 476–80.
error: Content is protected !!

Vyhledat nemoc

Tento web používá soubory cookie, aby vám zajistil co nejlepší zážitek na našem webu.