Nativní názvy:

Chuchuhuasi, chucchu huashu, chuchuasi, chuchuasha, chuchuhuasha.

Používaná část rostliny:

Vnitřní lýko (Cortex maytenidi)

Domorodé užití v tradiční jihoamerické etnomedicíně při:

• léčbě bronchitidy, astmatu
• léčbě revmatické artritidy, osteoartrozy a dalších kloubních onemocněních
• léčbě průjmu a eliminaci střevních parazitů
• menstruačních nesrovnalostech
• bolestech svalů a zadléčbě hemeridů
• posílení imunitního systému

Popis:

Chuchuhuasi je velký korunovitý strom rostoucí amazonském deštném pralese, dosahující výše kolem 30 m. Tento druh dostal několik rozličných botanických jmen, což je někdy zdrojem komplikací: je stejně znám jako Maytenus krukovii, M. ebenifolia, M. laevis a M. macrocarpa. Listy dosahují velikosti mezi 10 až 30 cm, květy jsou bílé a kůra stromu je extrémně tvrdá, těžká, hnědo-červené barvy.

Indiánští obyvatelé amazonského pralesa využívají medicinální účinky kůry tohoto stromu po celá staletí. Původní indiánské jméno v překladu znamená „chvějící se záda“, což dokládá dlouhou historii využití k léčbě artritidy, revmatismu a bolesti zad. Jeden místní prostředek na léčbu artritidy a revmatismu spočívá v užití jednoho šálku odvaru třikrát denně, po dobu více než jednoho týdne. Mimo jiné, Chuchuhuasi je využíván jako lék, který uvolňuje svaly, afrodisiakum, analgetikum a pro adrenální podporu; je využíván jako repelent proti insektům a imunostimulační prostředek; jako prostředek pro balanci menstruačního cyklu. Obyvatelé Amazonie věří, že Chuchuhuasi je posilující afrodiziakum a kůra z něho vmísená do místní kořalky – „pálenky“ (aguardiente) je velmi populární pralesní „drink“, zejména u turistů. V Peru mezi amazonským, ale i městským obyvatelstvem je Chuchuhuasi stále považováno za nejlepší prostředek k léčbě artritidy. V Kolumbii indiánský kmen Siona vyvařuje malé kousky kůry (asi 5cm) ve dvou litrech vody po dobu, než se objem zmenší až na jeden litr. Tento odvar se využívá k léčbě artritidy a revmatismu. V peruánské přírodní medicíně dneška je Chuchuhuasi využíván k léčbě osteoartrózy, revmatické artritidy, bronchitidy, průjmů, hemeroidy a menstruačních nesrovnalostí a bolestí. Místní léčitelé (curanderos) z Amazonie využívají Chuchuhuasi jako celkový posilovač, urychlovač při léčbě a v kombinaci s jinými přírodními rostlinami jako spolupůsobící látka (sinergista) pro mnohé druhy nemocí.

Dlouhá tradice využití a efektivita byly hlavními hnacími motory klinických výzkumů. V 60tých letech americká farmaceutická společnost objevila potenciální imunostimulační vlastnosti extraktů z listů; toto se dokumentovalo na zvýšení fagocytózy u myší. V polovině 70tých let italští výzkumníci testovali extrakt z Chuchuhuasi jako prostředek na rakovinu kůže a zaznamenali proti rakovinové a protinádorové vlastnosti. Jiná italská výzkumná skupina objevila v 80tých letech protizánětlivé vlastnosti. Objevili, že tyto vlastnosti, stejně jako ochranné radiační zákroky a proti nádorové vlastnosti, alespoň určitou formou souvisejí s triterpeny a s anti-oxidanty izolovanými z kmenové kůry. V roce 1993 japonská výzkumná skupina izolovala v Chuchuhuasi skupinu zcela novátorských alkaloidů, které mohou být odpovědné za efektivitu v případech artritidy a revmatismu. V USA farmaceutická společnost studující protizánětlivé a protiartritické vlastnosti Chuchuhuasi vykázala, že tyto alkaloidy mohou efektivně zabránit produkci enzymů proteinů – kinázy C (PKC). Prostředky, které zabraňují nebo omezují PKC přitahovaly velkou celosvětovou pozornost, protože velké množství PKC enzymů je zapojeno ve široké škále patologických procesů (včetně artritidy, astmatu, mozkových nádorů, rakoviny a kardiovaskulárních nemocí). V roce 1998, španělský výzkumný tým objevil nové fytochemické komponenty a jeden z nich zcela novátorský pro vědu; byl citován jako mající slabou účinnost proti „aldosoreduktase“ . V roce 2000 tito výzkumní pracovníci našli čtyři další chemikálie v kořenech Chuchuhuasi (zvané macrocarpiny) – tři z nich byly dokumentovány jako cytotoxické pro nádorové buněčné linie. V roce 1999 tři skupiny našly nové, rozličné seskviterpeny z nichá dva vykazovaly marginální protinádorové vlastnosti u čtyř buněčných linií a jeden z nich byl dokumentován jako efektivní u leishmaniasy (tropická, parazitní nemoc).

Jestliže komponenty Chuchuhuasi, které jsou odpovědné za omezování nebo bránění PKC, mohou být syntetizovány, je velmi pravděpodobné, že bude vyvinut nový lék proti artritidě. Mezitím však bude přírodní kůra této významné amazonské rostliny dále využívána jako efektivní lék v případech artritidy a jako podpůrný adrenální lék, který byl doposud staletí takto využíván.

Kontraindikace:

Nejsou popisovány.

Vedlejší účinky:

Nejsou popisovány. U zvláště citlivých jedinců mohou obsahové látky zapřičinit alergickou reakci organizmu.

Tradiční etnomedicinální léčebný předpis:

Pro obtíže uvedené výše jsou doporučovány 1-2 šálky denně standardního odvaru kůry (lýka) připraveného v poměru 5 gramů na litr vody nebo 3-6 ml dva až třikrát denně standardní tinktury. Více informací získáte na stránce o standardních přípravách bylinek.

Bližší informace se můžete dozvědět na stránkách o standartních přípravách bylinek.

Fytoterapeutické vlastnosti:

Adrenální podpora, afrodiziakální, analgetický, protizánětlivý, protirevmatický, imunostimulační, protinádorový (nádory kůže), stomachický, tonizující.

Fytochemické složení:

22- hydroxytingenone, 6-benzoyl-6-diacetylmaytein, betadihydroagarofuran, polyestery seskviterpenů, canophyllol, katechiny, třísloviny, friedelanové triterpeny, friedelin, 3-oxo-29-hydroxyfriedlelan, 3-oxofriedelan-25-al, laevisines A a B, macrocarpiny A-D, maytansin, maytein, maytenin, mebeverin, fenoldienony, pristimeran, proantocyanidiny, tingenony.

Zdroj:

• Amazonian Ethnobotanical Dictionary, DUKE A.J., VASQUEZ R., C.R.C. Press, Boca Raton, USA, 1994, ISBN 0-8493-3664-3
• Herbal secrets of the rainforest, TAYLOR L. , Prima Health a division of Prima publishing, CA, USA, 1998, ISBN 0-7615-1734-0
• Manual de fitoterapia, LOPEZ VILLAR M., VARGAS VILLAVICENCIO O., Programa Nacional de Medicina Complementaria del Seguro Social de Salud – EsSalud, Lima, Perú, 2001, ISBN 9972-758-34-3
• Sesenta Plantas medicinales de la Amazonía Peruana, DESMARCHELIER C., WITTING SCHAUS F., eBio2000, Lima, Perú, 2000, ISBN 9972-9186-0-2
• The Healing Forest, SCHULTES E.R., RAFFAUF R.F., DioscoridesPress, Portland (OR), USA, 1992, ISBN 0-931146-14-3
• Vocabulario de los nombres vulgares de flora peruana, SOUKUP J. SDB, Editoria Salesiana, Lima, Perú, 1975