Načítám...
  1. Titulní stránka
  2. Zdravotní potíže
  3. A
  4. Afty
  5. Sangre de Drago (Dračí krev)

Sangre de Drago (Dračí krev)

Sangre de Drago, španělský název dračí krve je strom dorůstající délky 10 - 20 metrů z tropických amazonských teritorií Jižní Ameriky. Rod Croton je velmi bohatý, čítá přes 750 druhů dřevin a stromů nacházejících se na obou polokoulích. Rod je velmi bohatý na aktivní alkaloidy a mnohé druhy jsou tradičně známými bylinnými léčivy především pro své účinky očistné a tonizující. Ačkoliv vysoký, kmen stromu nebývá obvykle silnější než 30 cm v průměru. 

Informace o produktu

Čeleď:    Euphorbiaceae (pryšcovité)          Rod:    Croton           Druh:    lechleri Muell. Arg.

Nativní názvy:

sangre de grado, eshape, ginmunaji, irare, jata akui, jimi mosho, kosamati, mosikamboya, racurana, shawan karo, uksavakiro, yawar wiki

Používaná část rostliny:

pryskyřice (Resina crotonidi)        

Domorodé užití v tradiční jihoamerické etnomedicíně při:

  • Vnější antiseptikum -  hmyzím kousnutí, ekzémech, oparech, poraněních
  • Vnitřní antiseptikum - aftech, vřídcích, infekcích hrdla, vředech žaludku a dvanáctníku
  • Paradontóze
  • Tuberkuloze, chřipce, angíně
  • Rakovině
  • Revmatismu
  • Trávících problémech, nadýmání, průjmech

Popis:

Sangre de Drago, španělský název dračí krve je strom dorůstající délky 10 - 20 metrů z tropických amazonských teritorií Jižní Ameriky. Rod Croton je velmi bohatý, čítá přes 750 druhů dřevin a stromů nacházejících se na obou polokoulích. Rod je velmi bohatý na aktivní alkaloidy a mnohé druhy jsou tradičně známými bylinnými léčivy především pro své účinky očistné a tonizující. Ačkoliv vysoký, kmen stromu nebývá obvykle silnější než 30 cm v průměru. Kmen je pokryt hladkou hnědošedou bohatě skvrnitou kůrou, listy jsou srdčité, světlozelené, květy jedinečně světle zelenobílé na dlouhých stopkách. Je - li kůra stromu naříznuta nebo sedřena, vytéká tmavě červená šťávovitá, pěnivá míza, jako by strom krvácel - odtud pochází název „Dračí krev“.

Tato „krev“ má dlouholetou tradici mezi nativními kmeny jihoamerické Amazonie. Prvně je popisována kolem roku 1600 španělským přírodovědcem a objevitelem otcem Bernabé Cobo, který popisoval léčivé účinky šťávy, obecně známé komunitami Mexika, Ekvádoru a Perú. Po staletí byly šťávou ( pryskyřicí, mízou ) natírány rány pro zastavení krvácení, pro urychlení hojení, uzavření ran a ochranu zranění před infekcemi. Míza velmi rychle zasychá a vytváří druhotnou kůži. Vnitřní užití domorodci Peru pro leukorheu, zlomeniny, hemeroidy je stejně obvyklé jako užití při žaludečních vředech. Ostatní kmeny ji používají mimoto i při úplavici, střevní horečce, pyorhei při vaginálních koupelích před porodem, pro zastavení krvácení po porodu a při kožních potížích.

Sangre de Drago je tradičně používáno v bylinné medicíně Jižní Ameriky. V peruánské medicíně má velmi široké použití a je doporučován pro vnější použití jako potenciální léčivý agens při antiseptických vaginálních koupelích, při kožních obtížích jako ekzém, pro zbavení se dráždivých hmyzích kousnutí. Vnitřně se používá při hemeroidech, ústních vřídcích, tonsilitidě, infekcích v hrdle, tuberkulóze, žaludečních vředech,zažívacích obtížích, reumatismu a pro posílení plodnosti. Sangre de Drago se stalo základem pro dvě farmaka v USA, - společnost Shaman Pharmaceuticals Inc vyvinula dva přípravky obsahující antivirální složky extrahované z mízy a kůry Crotonu lechleri. Jední se o Provir, ústy aplikovaný lék proti virálním infekcím dýchacího traktu a Virend - topický antivirální lék proti herpetoviru (pásový opar).

Přesto, že bylo provedeno mnoho výzkumů pro objasnění vlastností drogy (byliny) většina z nich nebyla publikována nebo zpřístupněna veřejnosti. Aktivní látky zahrnují proanthokyanidiny ( antioxydanty ), taniny a lignan zvaný dimetylcedrusin a alkaloid zvaný taspin. Další výzkumy taspinu z roku 1977 ukázaly jeho schopnost inhibovat RNA - DNA polymerázu v myeloblastozním viru, Rauscherově leukemickém viru a Simianově sarkomviru. Alkaloid taspin byl poprvé zdokumentován antiflogistickou aktivitou v roce 1979. V roce 1985 byl opět zdokumentován účinek protizánětlivý, proti rozvoji sarkomu a antivirální.Rány hojící a zajizvující efekt na otevřených poraněních Sangre de Drago byl připsán též alkaloidu taspinu v roce 1989. Několik pozdějších studií z let 1991 a 1993 bylo zaměřeno na hojivé a protitumorální vlastnosti taspinu. Lignan dimethylcedrusin izolováný vědci v roce 1993 vykázal také významnou roli (vedle taspinu) při léčebném procesu hojení ran a jizev. Belgická studie dokázala účinky mízy při stimulaci kontrakcí jizev (ran ), pomáhá vytvořit formaci nové pokožky a asistuje při vytváření kolagenu. . Porovnávací studie ukázala schopnost surové mízy hojit rány a formovat tvorbu kolagenu čtyřikrát efektivněji než samotné izolované složky dimethylcedrusin nebo alkaloid taspin. Belgičtí vědci také zjistili antivirální schopnost taspinu a dimethylcedrusinu proti herpetoviru. V roce 1994 byly objeveny ostatní fytochemické složky, zahrnující fenoly, proanthokyanadiny a diterpeny, které prokázaly jistou antibakteriální aktivitu. K dnešnímu datu byly zaregistrovány čtyři patenty v USA na mízu z C. lechleri. První byl Walter Lewis, který v roce 1992 izoloval alkaloid taspin z mízy a rozpustil jej v DMSO. Následoval patent v roce 1995 WoundFast Pharmaceutical Inc., následně dokumentující přípravu (izolaci) taspinu pro ještě efektivnější hojivý efekt. Další společností byla Shaman Pharmaceuticals, registrující svůj první patent v roce 1993, popisující metodu extrakce proanthokyanidinového polymeru chemicky izolovaného z mízy a kůry, který léčí infekční onemocnění zvířat a lidí při respiratorní viróze, chřipce A,B,C a herpes simplex viróze, citující četné klinické experimenty. Následovně společnost zaregistrovala druhý patent v roce 1996, pokračujíc v dokumentaci antivirálních vlastností, použití, klinického testování a výsledků připraveného extraktu z kůry a mízy C.lechleri proti mnoha virózám.

Výzkumy tedy potvrdily oprávněnost dlouholetého tradičního užití domorodou medicínou. Jedná se o skvělý, nový, doložitelný zdroj z deštného pralesa, o kterém by se měli uživatelé dozvědět a využít jeho výhod.Je užitečný pro všechny typy řezných poranění, škrábanců, vnějších jizev, pupínků a dalších kožních problémů. Jednoduše se aplikuje přímo na postižené místo. Také velice rychle uleví při hmyzím bodnutí.

Zcela nedávno zjistili severoameričtí odborníci efektivní účinek při žaludečních vředech, vředových kolitidách, Crohnově chorobě při vnitřním použití. Vnitřní použití je zdokumentováno jihoamerickými lékaři při denní dávce 10 - 20 kapek 2 denně.

Profesor Münsterské univerzity Bruno Wolters popsal přítomnost látek diterpenické povahy (struktury) korberinu A, korberinu B se silným antibiotickým účinkem. Některé zdroje uvádí účinek až 1.000 silnější než Penicilin V. Toho by mohlo být využito při indikované terapii proti rezistentním kulturám patogenních mikroorganizmů. Zároveň však tento fakt nabádá před neuváženým častým užitím.

Míza stromu se získává brzy po ránu, protože po východu slunce je výtěžnost menší. Získává se ze stromů věku 10 - 20 let, průměru kmene cca. 45 cm, ze kterého se získá v průměru jeden galon pryskyřice. Čerstvá pryskyřicě je kyselé reakce (pH=4,3) pro konzervaci se míchá s vodou nebo ethylalkoholem v obvyklém poměru na 760 gr. pryskyřice 50 ml. konzervantu. Čistá pryskyřice je nerozpustná ve vodě a organických rozpouštědlech.

Kontraindikace:

V latexu byla stanovena přítomnost látek s výrazným antibiotickým účinkem. Tento fakt nabádá k indikovanému užití po omezenou dobu s pravidelnými dávkami.

Vedlejší účinky:

Obsahové látky mohou u zvláště citlivých jedinců zapřičinit alergickou reakci.

Tradiční etnomedicinální léčebný předpis:

  • Protiulcerózní (žaludeční vřed) – Rozpustit jednu lžičku (ca. 5 ml. pryskyřice ve sklenici vlažné vody. Užívat první den 1, druhý den 2, třetí den 3 až 20-ý den 20 kapek (vzestupně) poté strvat 15 dní po 20 kapkách denně a posléze snižovat 16-ý den 19 kapek … až jednu kapku (sestupně). Po této kůře by měl být žaludeční vřed kompletně vyléčen. Není-li tomu tak, po 15 dnech pauzy opakovat celou kůru.
  • Antihemorhagický (protikrvácivý (drobná poranění)) – Navlhčit kousek sterilní vaty v pryskyřici a potírat.
  • Antineoplasický (proti tumorům) – míchá se 5 ml s vlažnou vodou nebo jinou tekutinou, užívá se v první fázi stejně jako proti žaludečnímu vředu pro celkovou očistu, poté 15 dní přestávka a opětovně konzumovat spolu s Uňa de Gato (Uncaria tomentosa Will. D.C.) jeden měsíc a poté samotná Sangre de Drago ještě jeden měsíc.
  • Léčba bércových vředů – Aplikovat pomocí sterilní vaty na postižené místo. Lehce zabandážovat do druhého dne (přes noc) a opakovat.
  • Ženské urogenitální infekce – Rozpustit 20 kapek ve 20 ml. vlažné vody. Polknout spolu s potravou po dobu 10 - 20 dní. Léčbu doplnit s omýváním roztoku pryskyřice ve vodě. (3 kapky v litru vody)
  • Depurativní (očistná) kúra – Rozpustit 3 - 5 kapek v troše vody nebo ovocné šťávy. Užívat po dobu jednoho měsíce, poté tři měsíce přestávka a opakovat.
  • Infekce krku – Smíchat 5 kapek ve sklenici vlažné vody. Poté kloktat.
  • Proti tuberkuloze – Smíchat dvě kapky pryskyřice s vlažným mlékem. Užívat jedenkrát denně.

Bližší informace se můžete dozvědět na stránkách o standartních přípravách bylinek.

Fytoterapeutické vlastnosti:

Antiseptický, protivirální, protibakteriální, protizánětlivý, protitumorový, protivředový, stavící krvácení, hojící rány, podporující hojení zjizvené tkáně

Fytochemické složení:

α-calacoren, α-copaen, α-pinen, α-thujen, α-caryofylen, α-elemen, α-pinen, betain, borneol, calamenen, camfen, coparofenol, D-limonen, dimethylcedrusin, dipenten, eugenol, eufarofenol, α-terpinen, α-terpineol, hydrochlortaspin, korberin A, korberin B, lignin, linalol, methylthymol, myrcen, para-cymen, kys. benzoová, kys. eugenolová, kys. pektická, proantokyanidiny, resin, salutaridin, sinoakutin, sparsiflorin, taniny, taspin, terpinen-4-ol, vanilin

Zdroj:

  • Amazonian Ethnobotanical Dictionary, DUKE A.J., VASQUEZ R., C.R.C. Press, Boca Raton, USA, 1994, ISBN 0-8493-3664-3
  • De Salvia y Toronjil - Guía de Medicina Natural para la Salud de la Mujer, VARGAS L., VARGAS R., NACCARATO P., Ed. Gráfica Bellindo, Lima, Perú, 1995
  • Diccionario enciclopedico de plantas utiles del Perú, BRACK EGG A., CBC – Centro de Estudios Regionales Andinos «Bartolomé de Las Casas», Cuzco, Perú, 1999 , ISBN 9972-691-21-0
  • Drogen, Pfeilgift und Indianermedizin, WOLTERS B.,Urs Freund Verlag, Greifenberg, Germany, 1994, ISBN 3-924733-01-5
  • Herbal secrets of the rainforest, TAYLOR L. , Prima Health a division of Prima publishing, CA, USA, 1998, IS.BN 0-7615-1734-0    
  • Jihoamerické léčivé rostliny a jejich užití středoevropskou populací, DORAZIL M., ZF MENDELU, Lednice na Moravě, 2007
  • Manual de fitoterapia, LOPEZ VILLAR M., VARGAS VILLAVICENCIO O., Programa Nacional de Medicina Complementaria del Seguro Social de Salud - EsSalud, Lima, Perú, 2001, ISBN 9972-758-34-3
  • Plantas Medicinales Nativas del Peru, PALACIOS VACCARO W.J., Concytec, Lima, Perú, 1997, ISBN 9972-50-002-1
  • Salud para todos, LACANZE D., ALEXIADES M., Fenamed, Madre de Dios, CBC – Centro de Estudios Regionales Andinos «Bartolomé de Las Casas», Cuzco, Perú, 1995, ISBN 84-838D7-023-1
  • Sesenta Plantas medicinales de la Amazonía Peruana, DESMARCHELIER C., WITTING SCHAUS F., eBio2000, Lima, Perú, 2000, ISBN 9972-9186-0-2
  • The Healing Forest, SCHULTES E.R., RAFFAUF R.F., DioscoridesPress, Portland (OR), USA, 1992, ISBN 0-931146-14-3Vocabulario de los nombres vulgares de flora peruana, SOUKUP J. SDB, Editoria Salesiana, Lima, Perú, 1975
  • Ziololecznictwo amazońskie i andyjskie, ŹUROWSKA K., TowerPress, Gdańsk, Polska, 2001, ISBN 83-87342-41-6