Načítám...

Marco (Altamisa)

Roční bylina rostoucí v podobě malých keříků s intenzivním pachem-vůní.Stonek je vzpřímený, větvený, drsný na povrchu; listnatý až na vrchol, výška mezi 50 až 100 cm. Listy střídavé s oválným obrysem a ostrou špičkou, krátkou stopkou, jednoduché, jemně a krátce ochlupené na obou stranách, více však na rubu. Velikost mezi 2 až 5 mm na šířku. Květy oboupohlavní, shlukující se v klasovitých květenstvích. 

Informace o produktu

Čeleď:    Asteraceae (hvězdicovité)          Rod:    Ambrosia     Druh:   peruviana Willd.

Nativní názvy:

Altamisa, artemisa, ajenjo, amargo (hořký, trpký), marrco, marcju, marcu, malco.

Používaná část rostliny:

Celá nadzemní část rostliny (Herba ambrosiae) 

Domorodé užití v tradiční jihoamerické etnomedicíně při:

  • léčbě artritidy, artrozy, zánětu kloubů a revmatismu
  • nervových obtížích, hysterii, hyperaktivitě
  • detoxikaci organismu při nadměrném kouření, konzumaci alkoholu či chemických léků
  • léčbě bronchitidy a astmatu
  • snížené či nepravidelné menstruaci

Popis:

Roční bylina rostoucí v podobě malých keříků s intenzivním pachem-vůní.Stonek je vzpřímený, větvený, drsný na povrchu; listnatý až na vrchol, výška mezi 50 až 100 cm. Listy střídavé s oválným obrysem a ostrou špičkou, krátkou stopkou, jednoduché, jemně a krátce ochlupené na obou stranách, více však na rubu. Velikost mezi 2 až 5 mm na šířku. Květy oboupohlavní, shlukující se v klasovitých květenstvích. Samčí květy (androceum) se tvoří sterilitou samičích pohlavních květů (gynecea). Květní korunka je dutá a rozšířená, tvořena pěti okvětními lístky. Androceum je tvořeno pěti tyčinkami, zastrčenými v květní korunce, mající volná vlákna a prodloužené spojnice. Gynocea se nacházejí ve spodní části květenství. Blizny se spodním semeníkem, jednovaječné, ve vláknitém stylu se dvěma stigmatickýma větévkami, kalich je přetvořen v chochol vlasů měnících se jak do počtu, tvaru a velikosti. Tento chochol se nazývá papus a jeho funkce je umožnit přenos plodů se semeny větrem; květná korunka bílé barvy, pětihranná se dvěma pysky. Plod je ovoidního tvaru, obklopen čtyřmi výčnělky do špičky; měří 3 milimetry na délku.

Velmi často se vyskytuje jako křoví na vlhkých a blátivých březích řek v pobřežních oblastech, andských údolích a na okrajích pralesa. Vydrží také do určité míry na suší půdě. Výskyt v Peru (Lima): Mala, Rímac, Ocros; Ancash: Chiquián (3000 až 3300 m.n.m.), Santa, Recuay, Nepena (2400 m.n.m.); Junín; Tarma (2700 až 3200 m.n.m.) Ayacucho: Cora-cora (3200 až 3300 m.n.m.); Puno: Llave, Juli, Pornata (3800 až 4000 m.n.m.), Arequipa: Río Majes; Moquegua; San Martín; Loreto.

Rostlina používaná indiány v jižní části pobřežní oblasti Peru. Byla popsána španělskými conquistadory (dobyvateli) následovně: „rostou na ní zářivě bílé květy”; „stonek tvaru dlouhé hole, popelavé barvy, s drobnými listy”; „má teplé účinky (kontakt), indiáni ji vždy berou s sebou a na svých cestách ji využívají k léčbě rozličných chorob.” Používají se známé soasadas (zapečené) listy nebo ve formě mastičky jako protizánětlivý a protirevmatický lék a v případech křeče; v revmatických případech formou barviva; šťáva z listů pro zklidnění iritace-externě na hemeroidy; smažená šťáva v mandlovém oleji na břicho v případech žaludečních problémů; šťáva smíchaná s vepřovým tukem pro splasknutí (při otocích) nohou; lístky aplikované na otoky, znalost koupele pro chodidla-nohy v případech zápalu a také jako antiseptikum.” Je známo, že celá rostlina může být využita v případech kašle, bronchitidy a astmatu, jestliže je podávána pravidelně. Je taktéž znám její účinek při dezinfikování a vykuřování hmyzu. Považuje se za křovinatou rostlinu jejíž pyl způsobuje záchvaty astmatu a senné rýmy.

Zdokumentované je etnomedicinální užití při bolestech žaludku, jako antirevmatika, v případech snížené a nepravidelné menstruace, jako antineuralgika, neurotnika, při nervových obtížích a hysteriích. V dobách incké říše byla užívána při balzamifikaci těl mrtvých, dodnes je užívána šamany některých kmenů jako bylina magická a religiozní. Popisované je též užití při přípravě pálenky Absint.

Roth & Lindorf popisují výzkumy z posledních období, jejichž výsledky ukazují na slibné užití při moderacích chorob typu RS, Parkinsonovy choroby a Alzheimerovy choroby. To do jisté míry potvrzují i výsledky experimentálního užití, kdy bylina vykázala významnou antiparazitickou aktivitu především proti vlasovcům.

Kontraindikace:

Nejsou popisovány.

Vedlejší účinky:

Obsah alergenů polyiny) a fotosenzitizerů nabádá ke zvýšené pozornosti při použití u osob se zvýšenou citlivostí na obsahové látky (možnost vzniku alergických reakcí - polynoz, alergických dermitid a primárních fotosenzibilizací).

Tradiční etnomedicinální léčebný předpis:

Protirevmatický, protizánětlivý efekt: 10 gr. na ltr. vody, připravit odvar po dobu 15 minut. 3 - 4x denně šálek + omývat postižené místo odvaremNervové obtíže (neuralgie, hysterie): 10 gr. na ltr. vody, připravit odvar po dobu 15 minut. 3x denně šálekNeurotonický: 10 gr. na ltr. vody, připravit odvar po dobu 10 minut. 2x denně sklenici.

Bližší informace se můžete dozvědět na stránkách o standartních přípravách bylinek.

Fytoterapeutické vlastnosti:

Antiastmatický, antiflogistický, antirevmatický, analgetický, bronchodilatační, expektorační, neurotický, neuralgický, zklidňující.

Fytochemické složení:

Alkaloidy, benzopyranony, esenciální oleje, inulin, monosacharidy, seskviterpenické laktony (zastoupené ambrosinem a altamisinem), seskviterpeny, guanidinové deriváty, bisabolatetren, polyiny, thiofenové polyiny, dioxobicyklononany, polyeny, flavony, kaureny a thiarubriny.

Zdroj:

  • Amazonian Ethnobotanical Dictionary, DUKE A.J., VASQUEZ R., C.R.C. Press, Boca Raton, USA, 1994, ISBN 0-8493-3664-3
  • De Salvia y Toronjil - Guía de Medicina Natural para la Salud de la Mujer, VARGAS L., VARGAS R., NACCARATO P., Ed. Gráfica Bellindo, Lima, Perú, 1995
  • Diccionario enciclopedico de plantas utiles del Perú, BRACK EGG A., CBC – Centro de Estudios Regionales Andinos «Bartolomé de Las Casas» , Cuzco, Perú, 1999 , ISBN 9972-691-21-0
  • Plantas Medicinales Nativas del Peru, PALACIOS VACCARO W.J., Concytec, Lima, Perú, 1997, ISBN 9972-50-002-1
  • Vocabulario de los nombres vulgares de flora peruana, SOUKUP J. SDB, Editoria Salesiana, Lima, Perú, 1975
  • Ziololecznictwo amazońskie i andyjskie, ŹUROWSKA K., TowerPress, Gdańsk, Polska, 2001, ISBN 83-87342-41-6