Načítám...

Maracuya

Vytrvalá dřevina, popínavá či plazivá, rychle roste a dosahuje délky 10-15 metrů (ojediněle až 80 metrů). Z tenké lodyhy, jejíž báze dřevnatí, vyrůstají četný spirálovité úpony. Listy jsou jednoduché, střídavé. Květy jsou oboupohlavné, výrazné, vyrůstají z paždí listů. Nad korunními lístky bílé barvy jsou rozložené dvě tzv. korunky složené z nitkovitých na bázi srostlých korunních lístků. Barva těchto nitkovitých lístků je na bázi fialová, na konci pak bílá.

Informace o produktu

Čeleď:    Passifloraceae             Rod:     Passiflora        Druh: edulis L. Sims. f. flavicarpa

Nativní názvy:

maracuyá (Perú, Ekvádor, Kolumbie, Bolívie, Paraguay); maracujá (Brazílie); passion flor, passion fruit (anglicky), mučenka (česky).

Používaná část rostliny:

Listy, plod 

Trvalá, popínavá bylina. Etnomedicína nativních kmenů Amazonie užívá plodů a listů jako diuretika, při nervových obtížích a neklidu pro zklidnění, při astmatu a k moderaci vysokého krevního tlaku.

Bylinku je možno využít při:

  • léčbě astmatuléčbě a moderaci vysokého krevního tlaku
  • léčbě nervových obtíží, hyperaktivity, poruch soustředění, nervozity
  • nemocích ledvin
  • vysoký obsah vitamínů A,B,C, železa, fosforu, vápníku a vlákniny

Popis:

Vytrvalá dřevina, popínavá či plazivá, rychle roste a dosahuje délky 10-15 metrů (ojediněle až 80 metrů). Z tenké lodyhy, jejíž báze dřevnatí, vyrůstají četný spirálovité úpony. Listy jsou jednoduché, střídavé. Květy jsou oboupohlavné, výrazné, vyrůstají z paždí listů. Nad korunními lístky bílé barvy jsou rozložené dvě tzv. korunky složené z nitkovitých na bázi srostlých korunních lístků. Barva těchto nitkovitých lístků je na bázi fialová, na konci pak bílá. 5 prašníků je srostlých na bázi, doplněné třemi kuželovitými 1 cm dlouhými bliznami. Květ připomíná tvarem umučení Ježíše (tři blizny vyjadřují tři hřeby na kříži), odtud název mučenka.

Plodem je bobule, kulovitého nebo elipsovitého tvaru, průměru až 10 cm a hmotnosti až 190 g; epikarp je tenký, tvrdý, barvy tmavě fialové až červenavě hnědé, strakatě zelené nebo žlutozelené či citrónově žluté barvy u odrůdy flavicarpa. Endokarp zralého ovoce je jedlý. Je určen k přímé spotřebě jako dezert, lze jej ředit ve vodě. Na místních trzích se užívá k přípravě likérů, cukrovinek, zmrzliny a omáček. Epikarp je bohatý na pektiny, základní látky v přípravě želé. Semena mají vysoký obsah oleje, sacharidů a bílkovin, jsou vhodná jako přídavek krmné směsi hospodářským zvířatům. Ze semen lisováním získaný olej je žluté barvy je stravitelný a má vysokou výživovou hodnotu.

Domorodé kmeny Amazonie užívají mučenku od nepaměti k utišení bolesti, zklidnění kašle a jako srdeční tonikum. Pro naši kulturu ji objevil resp. poprvé popsal španělský lékař dr. Monardes roku 1569. Zanedlouho poté si mučenka našla své místo v evropských lékopisech, byla hojně užívaná jako sedativum, spasmolytikum a nervové tonikum. V průběhu let se její užití rozšířilo také na moderaci kolik, průjmu, menstruačních obtíží, nespavosti, neuralgie, epilepsie, křečí a svalových spasmů.

Hlavními skupinami obsahových látek jsou alkaloidy, flavonoidy a glykosidy, rostlina obsahuje harman a jeho deriváty.

Rostlina je předmětem vědeckých studií více jako sto let, klinickým výzkumem potvrzený analgetický účinek je doložen v roce 1897, zklidňující efekt byl poprvé vědecky prokázán roku 1904. Spasmolytický, antidepresivní a hypotonický efekt byl prokázán na začátku 80 let 20 století. Stejně tak byla studií z roku 2003 prokázána afrodisiacká aktivita mučenky, a to studií provedenou na skupině pokusných myší. Bylo prokázáno celkové zlepšení sexuální funkce, zvýšení počtu spermií a zvýšení počtu oplodněných vajíček.

Studie provedená v roce 2002 také prokázala oprávněnost tradičního užití při tlumení kašle, aktivita extraktu listu byla porovnatelná s antitusickou aktivitou kodeinu.

V současné době je mučenka velmi vyhledávaná u přírodních léčitelů a bylinkářů po celém světě, především pro svůj sedativní, spasmolytický, analgetický a nervy zklidňující efekt. V Severní Americe se užívá především jako prostředek proti nespavosti, při svalových křečích, hysterii, neuralgii, menstruačních bolestech a post - menstuačním syndromu. V Evropě se užívá jako prostředek pro moderaci nervových poruch, nespavosti, křečí, neuralgií, alkoholismu, tachykardie, při bolestech hlavy a hyperaktivitě dětí. V Jižní Americe se nejčastěji užívá jako diuretikum, sedativum, při křečích, alkoholismu, bolestech hlavy, nespavosti, kolikách, hysterii, neuralgii, menopauzálních obtížích a zvýšeném krevním tlaku. Mučenková šťáva se zde také obvykle podává pro zklidnění hyperaktivních dětí, pro moderaci astmatu, kašle, bronchitidy a také při močových infekcích či jako diuretika.

Plod i listy mučenky jsou podle hodnocení FDA shodně s evropskými monografiemi považovány za naprosto bezpečné, bez vedlejších účinků a to i pro malé děti.

Kontraindikace:

Nejsou známé či popisované.

Vedlejší účinky:

Nejsou známé či popisované.

Tradiční etnomedicinální léčebný předpis:

Bližší informace se můžete dozvědět na stránkách o standartních přípravách bylinek.

Fytoterapeutické vlastnosti: 

Analgetický, antitussivní (kašel tlumící), hypotenzívní, neuralgický, uvolňující, zklidňující.

Fytochemické složení:

Alkaloidy, α-alanin, apigenin, arachidiová kys., aribin, askorbová kys., Ca, citronová kys., cyklopasifloové kys. A-D, cyklopassiflosidy I-IV, dimetylmalonát, edulany I-II, etylbutyrát, etylenoxid, etylkaproát, Fe, fenoláza, fenylalanin, flavonoidy, glutamin, gynokardin, harman, harmalin, harmalol, harmin, harmol, homoorientin, chrysin, isoorientin, isoschaftosid, isovitexin, jablečná kys., K, karoteny a karotenoidy, kumarin, linoleová kys., loturin, lucenin-2, lutenin-2, luteolin, n-hexylbutyrát, n-hexylkaproát, n-nonakosan, Na, niacin, oleová kys., orientin, palmitová kys., passiflorin, passiflorová kys., pektin, pektin-metyl-esteráza, pelargonidin-3-diglukosid, P, prolin, prunasin, quercetin, riboflavin, sambunigrin, saponarin, saponaretin, serotonin, schaftosid, sitosterol, skopoletin, stearová kys., stigmasterol, tiamin, vláknina, xantofylová barviva

Zdroj:

  • 270 Plantas medicinales iberoamericas, GUPTA M.P., CYTED-SECAB,Ciencia y Tecnología, Santa Fé do Bogotá, 1995, ISBN 958-9206-50-6
  • Amazonian Ethnobotanical Dictionary, DUKE A.J., VASQUEZ R., C.R.C. Press, Boca Raton, USA, 1994, ISBN 0-8493-3664-3
  • Diccionario enciclopédico de plantas utiles del Perú, BRACK E.A., CBC – Centro de Estudios Regionales Andinos «Bartolomé de Las Casas» , Cuzco, Perú, 1999 , ISBN 9972-691-21-0
  • Dr. Duke´s Phytochemical ant Ethnomedicinal Databases, DUKE A., online http://www.ars-grin.gov/duke/
  • Frutas del Perú, BRACK E. A., Universidad San Martín de Porres, Lima, Peru, 2003, ISBN 9972-54-105-3
  • Herbal secrets of the rainforest, TAYLOR L. , Prima Health a division of Prima publishing, CA, USA, 1998, ISBN 0-7615-1734-0
  • Plantas Medicinales Nativas del Peru, PALACIOS VACCARO W.J., 3era edición, Lima, Perú, 2006, ISBN 9972-50-002-1 
  • The Healing Forest, SCHULTES E.R., RAFFAUF R.F., DioscoridesPress, Portland (OR), USA, 1992, ISBN 0-931146-14-3