Načítám...

Maca andina

Maka je celoroční rostlina z čeledi brukvovitých pěstovaná vysoko v Andách ve výškách 3.500 - 4.500 m.n.m. Je to jedna z nejpřizpůsobivějších pěstovaných rostlin na chladné klima. Díky nízkému vzrůstu a chomáčovitému vzhledu je snadno přehlédnutelná na farmářských polích. Její zoubkované listy se uzavírají k řapíkům.

Informace o produktu

Čeleď:    Brassicaeae (brukvovité)          Rod:    Lepidium           Druh:    meyenii Wallp.

Nativní názvy:

Peruvian ginseng, maca-maca, maino.

Používaná část rostliny:

Kořenová hlíza (Radix lepidii).

Domorodé užití v tradiční jihoamerické etnomedicíně při:

  • léčbě sexuálních poruch a impotence
  • menstruačních problémech, menopauze
  • zvýšení vitality a odolnosti organismu, zpomalení stárnutí, zlepšení paměti
  • zmírnění následků deprese, psychického vyčepání a stresu

Popis:

Maka je celoroční rostlina z čeledi brukvovitých pěstovaná vysoko v Andách ve výškách 3.500 - 4.500 m.n.m. Je to jedna z nejpřizpůsobivějších pěstovaných rostlin na chladné klima. Díky nízkému vzrůstu a chomáčovitému vzhledu je snadno přehlédnutelná na farmářských polích. Její zoubkované listy se uzavírají k řapíkům. Tvoří malé samooplodnitelné kvítky z vnější strany bílé barvy, typické pro svou čeleď. Užívanou částí je kořenová bulva hruškovitého tvaru, do průměru 8 cm, bledě bíložlutého až tmavočerveného zabarvení. Na rozdíl od mnoha příbuzných rostlin se maka rozmnožuje semínky. Ačkoli je celoroční, plodí pouze jednou do roka, pro růst sklizněschopného tuberu je potřeba 7 - 9 měsíců. Region, ve kterém se maka vyskytuje je vysokohorský terén, nehostinný, s intenzívním slunečním svitem, ostrými větry a stále ledovým počasím. S těmito extrémními podmínkami a bídnou kamenitou půdou, která je jinak zemědělsky prakticky nevyužitelná se maka za staletí své existence zcela ztotožnila a plně se přizpůsobila daným podmínkám. Maka byla domestikována ca před 2000 let Inky, i když archeologické nálezy primitivních kultur datují kultivaci maky mnohem zpátky, ca do roku 1600 př.n.l..

Pro andské Indiány je maka hodnotnou komoditou. Poněvadž zde nerostou prakticky žádné jiné plodiny, byla maka často měněna za produkty z nižších výšek jako rýže, kukuřice a fazole. V posledních letech se začíná obchodovat i sušený prášek maky. Domorodí Indiáni maku pravidelně již před příchodem Inků pro její nutriční a léčivé účinky. Maka je hlavní součástí zdejší stravy, pro svoji vysokou výživovou hodnotu. Je bohatá na cukry, proteiny, škroby a esenciální minerály, speciálně jód a železo. Kořenová hlíza ( tuber ) bývá konzumována čerstvá nebo sušená. Čerstvý kořen bývá zapékán v popelu jako sladký brambor, sušený je skladován a posléze vařen v mléku nebo vodě. Indiáni mohou též připravit fermentovaný, sladký alkoholický nápoj, populárně zvaný maca chicha. V oblasti Huancayo ( Perú ) je velmi populární pudink a džem z maky. Kořen má totiž svou specifickou sladkou chuť a aroma.

Maka byla po mnoho století užívána ke zvýšení plodnosti u lidí i zvířat. První zmínky jsou z období krátce po obsazení území španělskými conquistadory. Dobyvatelé pozorovali velmi nízkou natalitu zvířat v v daných klimatických podmínkách. Místními Indiány jim bylo doporučeno krmit zvířata makou a výsledky byly tak patrné, že se o nich zmínili kronikáři. Jistý záznam z před více jak 200 let popisuje platbu za 9 tun maky, která byla vyvezena z andské oblasti právě za účelem zvýšení natality. Vliv na zvýšení plodnosti byl poprvé klinicky zkoumán počátkem 60-ých let minulého století na laboratorních krysách. Maka získala jméno „peruánský ženšen“, přestože není s vlastním ženšenem botanicky příbuzná. Sušený kořen maky má vysokou nutriční hodnotu, složením podobný obilným zrninám jako kukuřice, rýže nebo pšenice. Obsahuje 59% uhlovodanů, 10,2% proteinů, 8,5% vlákniny a 2,2% lipidů. Mimoto obsahuje velké množství esenciálních aminokyselin a vysokou hladinu vápníku a železa, také významné množství mastných kyselin včetně kys.linolenové, palmové a oleové. Je bohatý na steroly a velký počet minerálů, dále obsahuje alkaloidy, taniny a saponiny. Chemické analýzy provedené v roce 1981 přítomnost biologicky aktivních aromatických isothyokyanátů, obzvláště pak p-methoxylbenzylu a isothiokyanátu, kterým je připisován afrodisiatický efekt. Následující studie maky přisoudily efekt podpory plodnosti glukosinolátům. Přítomnost alkaloidů byla potvrzena, leč tyto nebyly doposud kvantifikovány.

Maka je celosvětově populární pro svůj energizující efekt, podporu plodnosti a odolnost proti fyzické námaze, podporu myšlení a koncentrace, podporu sexuální aktivity u mužů a podporu regulare menstruačního cyklu a nerovnováhy ženských pohlavních hormonů včetně podpory zdraví v menopauze a při chronickém únavovém syndromu. Je užívána jako alternativa steroidním anabolikům pro sportovce (bodybuilders) pro bohatý obsah sterolů. Dnes se sušený kořen maky prodává jako lék nebo doplněk stravy pro podporu vitality a plodnosti. V peruánské bylinné medicíně je maka používána také jako imunostimulant, při anémii, tuberkulóze, menstruačních nepravidelnostech, symptomech menopauzy, rakovině žaludku, neplodnosti a ostatních reprodukčních či sexuálních poruchách, též pro zlepšení paměti.

Při dnešní celosvětové poptávce byl vyšlechtěn nový druh maky nazvaný Lepidium peruvianum Chacon sp..

Následující studie nám byla poskytnuta laskavostí prof. ing. Césara Barrigy Ruíze, přednášejícího na Universidad Nacional Agraria La Molina v Limě:

Vliv Lepidium meyenii nebo Lepidium peruvianum ve formě želatinovaných tablet na celkové zlepšení stavu u mužů.

Tato zkouška byla provedena, abychom dokázali účinky Lepidium meyenii nebo/a Lepidium peruvianum na hormonální model, sexuální chování a funkci erekce, fyzickou kondici a reakci na stres, stav červených krvinek a výživných hodnot.

Byl vybrán zkušební vzorek mužů věku 20 - 40 let. Pozorovaní muži byli rozděleni do skupin dostávajících maku a placebo v souladu s přijatou léčbou.

Zkouška se uskutečnila v období od prosince 2000 do května 2001 pod patronací peruánské University Cayetano Heredia, fakulty přírodovědecké, filosofické a Institutu pro výzkum vysočin ( vysokých hor).. Šéfem výzkumu byl Dr. Gustavo Gonzáles, dále spolupracovali Amanda Cordova, Arturo Chung, Arturo Villena, Carmen Goňez, Karla Vega, Julio Rubio, Manuel Gasco, Carla Gonzáles, Sharon Castillo a Diana Garayar.

Hemodynamické (krevní) aspekty:

  • Léčba pomocí želatinovaných tablet maky příznivě ovlivňuje snížení diastolického arteriálního tlaku.
  • Želatinované tablety maky nezpůsobují změny srdeční frekvence ani okysličování krve.
  • V průběhu testu nebyl ovlivněn hematokrit, přičemž nebyl vyloučen anti - anemický efekt.

Nutriční (výživové) aspekty:

  • Želatinované tablety maky působí významně jako energizér
  • Energizační efekt může být zapřičiněn zvyšováním hladiny hormonů v séru. (v důsledku podání maky)
  • Maka potenciovala energii využitím energetických reserv v tukové tkáni organismu.
  • Maka nezvyšovala hladinu jodu v moči
  • Maka výrazně posilovala růst svalové hmoty

Duševní stav:

  • Želatinované tablety maky zlepšovaly duševní stav (schopnost soustředění, koncentrace etc..) u mužů
  • Vlivem léčby makou se velkým dílem zvyšuje hladina vylučování DHEAS u mužů.

Pocity úzkosti:

  • Placebo snížilo pocit úzkosti
  • Želatinované tablety maky snížily výrazně pocity úzkosti po dvou týdnech od počátku podávání maky

Stres:

  • Léčba želatinovanými tabletami maky redukuje nevyváženost myšlení, výrazně podporuje odolnost vůči stresu.
  • Léčba želatinovanými tabletami maky celkově snížila stres.

Sexuální a reprodukční funkce:

  • Želatinovaná maka zvýšila úroveň sexuální touhy.
  • Podávání maky neovlivnilo hladiny HL úrovní.
  • Podávání maky zvýšilo plodnost u mužů, množství, pohyb a rychlost spermatu a rychlost spermatozoidů.

Závěr:

Maca andina (Lepidium meyenii Walp, L. peruvianum) gelatizovaná v laboratořích LaMolina

  • zlepšuje duševní stav
  • snižuje pocity úzkosti
  • snižuje stres
  • zlepšuje odolnost vůči stresu
  • zvyšuje hladinu adrenálního androgenu (mužský pohlavní hormon)
  • zvyšuje sexuální touhu (libido)
  • zlepšuje erekci
  • zvyšuje počet a pohyblivost spermií

Kontraindikace:

Nejsou popisovány.

Vedlejší účinky:

Nejsou popisovány.

Tradiční etnomedicinální léčebný předpis:

Pro výše uvedené účely se konzumuje hlíza pčřímo čerstvá, vařená, sušená nebo formou různých pudinků, nápojů apod.. Obvykle bývá doporučována denní dávka 2 -3 gramy.

Bližší informace se můžete dozvědět na stránkách o standartních přípravách bylinek.

Fytoterapeutické vlastnosti:

Afrodisiacký, anabolický, imunostimulační, steroidální, výživový (nutriční), protiúnavový, protistresový, pro podporu plodnosti, tonizující.

Fytochemické složení:

Alkaloidy, aminokyseliny, betaekdosin, uhlovodany, Ca, Fe, J, Mg, P, p-methoxybezyl isothiokyanát, proteiny, saponiny, stigmasterol, sitosterol, taniny, Zn, vitamíny B1, B2, B12, C, E.

Tabulka složení (obsah v 10 g hlízy)

složka obsah (g) aminokyseliny obsah (mg)
proteiny 1,00 - 1,40 alanin 63,10
uhlovodany 6,00 - 7,50 arginin 99,40
tuky 0,22 aspartová kys. 91,70
vláknina 0,85 glutamová kys. 156,50
popel 0,49 glycin 68,30
steroly 0,005 - 0,01 histidin 41,90
    isoleucin 47,40
 minerály obsah (mg)  leucin 91,00
Ca 25,00 lysin 54,50
Cu 0,60 methionin 28,00
Fe 1,50 fenylalanin 55,30
I 0,05 prolin 0,50
K 205 sarcosin 0,70
Mn 0,08 serin 50,40
Na 1,90 threonin 33,10
Zn 0,38 tryptofan 4,90
    tyrosin 30,60
 vitamíny obsah (μg)  valin 79,30
 B2 (riboflavin) 39,00     
 B3 (niacin) 565,00  mastné kyseliny obsah (μg) 
 B6 (pyridoxal)  114,00 linoleová  72,00 
C (L-askorbová kys.) 2860,00 palmitová 52,00
    oleová 24,50
 Energetická hodnota  32,5 kal.    

Zdroj:

  • Diccionario enciclopedico de plantas utiles del Perú, BRACK EGG A., CBC – Centro de Estudios Regionales Andinos «Bartolomé de Las Casas» , Cuzco, Perú, 1999, ISBN 9972-691-21-0
  • Herbal secrets of the rainforest, TAYLOR L. , Prima Health a division of Prima publishing, CA, USA, 1998, ISBN 0-7615-1734-0    
  • Jihoamerické léčivé rostliny a jejich užití středoevropskou populací, DORAZIL M., ZF MENDELU, Lednice na Moravě, 2007
  • Maca de la tradición a la ciencia, RENGIFO, G.G., Universidad Peruana de Cayetano Heredia & CONCYTEC, Lima, Peru, 2006, ISBN 9972-50-061-6
  • Maca Planta Medicinal y Nutritiva del Perú, OBREGÓN VILCHES L., Instituto de Fitoterapia Americano, Lima, Perú, 1998, ISBN 9972-9001-3-1
  • Plantas Medicinales Nativas del Peru, PALACIOS VACCARO W.J., Concytec, Lima, Perú, 1997, ISBN 9972-50-002-1
  • Vocabulario de los nombres vulgares de flora peruana, SOUKUP J. SDB, Editoria Salesiana, Lima, Perú, 1975
  • Ziololecznictwo amazońskie i andyjskie, ŹUROWSKA K., TowerPress, Gdańska, Polska, 2001, ISBN 83-87342-41-6