Načítám...

Hercampuri

Horská bylinka drobného dikotonicky větveného stonku, vytvářející trsy. Drobné tmavě modré až nafialovělé květy, oboupohlavní s pěti okvětními lístky. Tmavozelený kalich složený z pěti kališních lístků, kalich delší než vlastní lístky. Výskyt ve výškách 3500 - 4000 m.n.m.v Andském regionu v oblastech s chladným klimatem. V Peru převážně v provinciích Puno, Cuzco, Cerro de Pasco, Ayacucho, Cajamarca.

Informace o produktu

Čeleď:    Gentianaceae (hořcovité)          Rod:    Gentianella           Druh:    alborosea Gilg. Fabris

Nativní názvy:

Hercampure, hircampuri, té amargo, té de Chavín.

Používaná část rostliny:

Nadzemní část rostliny, stonky s listy a květy (Herba gentianellae) 

Domorodé užití v tradiční jihoamerické etnomedicíně při:

  • léčbě jaterních chorob (cirhóza, záněty)
  • léčbě vysoké hladiny cholesterolu
  • redukci obezity (úpravě metabolismu a odbourávání tuků)
  • celkovém pročištění krve

Popis:

Horská bylinka drobného dikotonicky větveného stonku, vytvářející trsy. Drobné tmavě modré až nafialovělé květy, oboupohlavní s pěti okvětními lístky. Tmavozelený kalich složený z pěti kališních lístků, kalich delší než vlastní lístky. Výskyt ve výškách 3500 - 4000 m.n.m.v Andském regionu v oblastech s chladným klimatem. V Peru převážně v provinciích Puno, Cuzco, Cerro de Pasco, Ayacucho, Cajamarca. Bylina je tradičně užívána od dob Inků pro ulevení při bolestech žaludku, pro obnovu jaterních funkcí, snížení horečky způsobené malárií, pro celkovou očistu krve, stimulaci žlučníkových funkcí ( sekrece žluči )a jako prostředek pro redukci nadváhy. Název Hjircan Pureck pochází z jazyku quechua a doslova znamená „ten, který kráčí“ , obrazně vyjadřujíc léčitele, kteří v dobách Incké říše obcházeli jednotlivé vesnice a přinášeli s sebou léčivé byliny.

V současné jihoamerické herbální medicíně se užívá především k moderaci jaterních potíží, ke snížení cholesterolu, k moderaci obesity, jako antidiabetika, k celkovému pročištění krve a proti infekcím. Své neodiskutovatelné místo našla také v očistných kúrách v kombinaci s jinými bylinkami.

Systematicky nevyjasněný taxon často zaměňována s obdobnými druhy (Gentionella nintuda, Gentiana prostrata).

Obsažené sekoirididní hořčiny jsou účinná stimulancia sekrece slin a žaludeční šťávy (amara), mírná roborancia a tonika. Farmakologický profil doplňuje také účinek monoterpenického alkaloidugentianinu, který experimentálně prokázal protizánětlivý, antihypertenzivní, myorelaxační efekt a mírně stimuluje CNS.

Kontraindikace:

Vzhledem k vysokému obsahu hořčin je vyloučeno užití při žaludečních či duodenálních vředech, jako i při hnisavém zánětu žlučníku a neprůchodnosti žlučovodů.

Vedlejší účinky:

Obsahové látky mohou u zvláště citlivých jedinců vyvolat alergickou reakci.Tradiční etnomedicinální léčebný předpis:Pro výše uvedené obtíže je doporučován nálev 5 - 10 gramů, jiný zdroj hovoří o odvaru v délce varu 5 minut. Popíjí se 3x denně šálek.

Bližší informace se můžete dozvědět na stránkách o standartních přípravách bylinek.

Fytoterapeutické vlastnosti:

Hepatoprotektivní, lipoprotektivní, aperitivní, depurativní, hypocholesterický, hypotenzivní, antiinfekční, redukující nadváhu, stimulující CNS.

Fytochemické složení:

Sekoiridoidní hořčiny, eritrocentaurin, eritaurin, monoterpenické alkaloidy typu gentianinu, anthocyanová barviva (leukoantocyanidiny), antraceny, xantony, heterosidní alkaloidy, kumaríny, saponiny, katechiny, cukry (gencianóza, gecibióza a sacharóza), triterpeny a seskviterpeny, fenolické kyseliny, fytosterol, třísloviny a pryskyřice, dále Al, Ca, K, Mg, Na, Cl.

Zdroj:

  • Amazonian Ethnobotanical Dictionary, DUKE A.J., VASQUEZ R., C.R.C. Press, Boca Raton, USA, 1994, ISBN 0-8493-3664-3
  • De Salvia y Toronjil - Guía de Medicina Natural para la Salud de la Mujer, VARGAS L., VARGAS R., NACCARATO P., Ed. Gráfica Bellindo, Lima, Perú, 1995
  • Diccionario enciclopedico de plantas utiles del Perú, BRACK EGG A., CBC – Centro de Estudios Regionales Andinos «Bartolomé de Las Casas» , Cuzco, Perú, 1999 , ISBN 9972-691-21-0
  • Jihoamerické léčivé rostliny a jejich užití středoevropskou populací, DORAZIL M., ZF MENDELU, Lednice na Moravě, 2007
  • Manual de fitoterapia, LOPEZ VILLAR M., VARGAS VILLAVICENCIO O., Programa Nacional de Medicina Complementaria del Seguro Social de Salud - EsSalud, Lima, Perú, 2001, ISBN 9972-758-34-3
  • Plantas Medicinales Nativas del Peru, PALACIOS VACCARO W.J., Concytec, Lima, Perú, 1997, ISBN 9972-50-002-1
  • Vocabulario de los nombres vulgares de flora peruana, SOUKUP J. SDB, Editoria Salesiana, Lima, Perú, 1975
  • Ziololecznictwo amazońskie i andyjskie, ŹUROWSKA K., TowerPress, Gdańsk, Polska, 2001, ISBN 83-87342-41-6